Kardinál Grech: Ke kněžství mne přivedl zdravotně postižený člověk

Jak dnes oznámilo Dikasterium pro laiky, rodinu a život, ve čtvrtek 19. května se konala přibližně dvouhodinová videokonference na téma „Církev je váš domov : přínos osob se zdravotním postižením k synodě o synodalitě“, kterou zorganizoval zmíněný vatikánský úřad ve spolupráci s generálním sekretariátem biskupské synody.

Cílem zasedání, kterého se zúčastnili zástupci biskupských konferencí a mezinárodních sdružení, bylo propůjčit hlas přímo osobám se zdravotním postižením, věřícím, kteří jsou často na okraji zájmu našich církví. Přestože se mnozí z nich již zúčastnili různých synodních setkání ve farnostech, diecézích a sdruženích, byla včerejší videokonference zahájením skutečného mezinárodního synodálního procesu, který je jim věnován.

V dynamickém dialogu se přibližně třicet účastníků se smyslovým, tělesným nebo kognitivním postižením z více než dvaceti zemí světa mohlo vyjádřit ve svých jazycích (včetně tří znakových jazyků) vzhledem ke společné přípravě dokumentu, který by měl odpovědět na základní otázku synody: Jak se svými bratry a sestrami kráčíme za Ježíšem, abychom ho hlásali? A co Duch žádá od naší církve? Čtyři silná svědectví z Libérie, Ukrajiny, Francie a Mexika upozornila na nutnost překonat diskriminaci, vyloučení a paternalismus. Velmi dojemná byla slova francouzské katechetky s Downovým syndromem: „Mohla jsem být potracena, ale jsem ráda, že žiji. Miluji všechny lidi a děkuji Bohu, že mě stvořil“.

Kard. Mario Grech, generální sekretář biskupské synody, se podělil o svou osobní zkušenost: „Mám dluh vůči lidem se zdravotním postižením. Byl to jeden z nich, který mě nasměroval na cestu kněžského povolání. Pokud je tvář postiženého bratra nebo sestry vyřazována, je pak postižena celá církev“, prohlásil. Sekretář Dikasteria pro laiky, rodinu a život, o. Alexandre Awi Mello, řekl, že v synodálním procesu je nutno „překonat jakékoli předsudky všech, kteří se domnívají, že kupříkladu lidé s potížemi ve vyjadřování nemají vlastní myšlenku ani nic zajímavého, co by mohli sdělit“. Na závěr Nathalie Becquartová, zástupkyně sekretáře biskupské synody, navrhla, aby se účastníci věnovali chvíli rozjímání. Existují totiž poklady lidstva, které byly skrze nositele zdravotního postižení sdíleny a jsou nabízeny církvi. Účastníci videokonference poté byli vyzváni, aby v nadcházejících měsících vypracovali společný dokument, který bude obsahovat jejich zkušenosti a znalosti ze světa zdravotního postižení, které získali na vlastní kůži, či prostřednictvím svého pastoračního nasazení. Dokument bude poté doručen generálnímu sekretariátu synody, aby jej zohlednil při pokračování synodální cesty.

Čtvrteční setkání bylo součástí procesu, který loni v prosinci zahájilo Dikasterium pro laiky, rodinu a život, počínaje videokampaní #IamChurch o církevním protagonismu lidí s postižením. Tento proces chce reagovat na výzvu papeže v encyklice Fratelli tutti (č. 98), kde František lidi se zdravotním postižením popisuje jako „skryté vyhnance“, kteří  „necítí sounáležitost a podíl na celku“. Cílem, pokračuje Svatý otec, není jen pomoc, ale 'aktivní účast v občanském a církevním společenství'. Tento synodální proces bude ukončen v nadcházejících měsících na prezenčním setkání v Římě.

(jag)