Kardinál Czerny: Nadvláda člověka nad člověkem vytváří peklo

Při modlitební vigilii nazvané „Zemřít nadějí“, které kardinál Czerny ve čtvrtek večer předsedal v kostele Panny Marie v Zátibeří u příležitosti Světového dne uprchlíků, vzpomenul na ty, kteří letos nalezli smrt ve Středozemním moři při útěku před konflikty, nerovností a lhostejností. Prefekt Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji vyzval, abychom se vymanili z delíria všemohoucnosti a pohlédli na Boží moc, která je osvobozující, protože je založena na sdílení Jeho svrchovanosti.

Člověk může zemřít na naději nebo v naději. Jediná předložka zde zcela mění perspektivu. Při vzpomínce na jména těch, kteří i letos ve Středomoří přišli o život a o své sny o svobodě kvůli nerovnostem, konfliktům a lhostejnosti, to prohlásil kardinál Michael Czerny, prefekt Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, který vedl modlitební vigilii uspořádanou komunitou Sant'Egidio a dalšími organizacemi v římské bazilice Santa Maria in Trastevere u příležitosti Světového dne uprchlíků. Ve své homilii kardinál popsal na jedné straně moc Pána a na druhé straně moc člověka, který, pokud ztratí ze zřetele svůj vztah k Otci, pokud je „oddělen od svého Stvořitele, přestává se považovat za povolaného k tomu, aby střežil a chránil bratrství a stvoření“.

Bez vztahu s Bohem se moc stává vězením

Kardinál Czerny upozornil na riziko moci tak, jak je dnes nastavena: „unavuje nás a vyčerpává: vynáší nás na vrchol a staví se proti nám, rozděluje nás, utlačuje a pak nás sráží dolů“. A jde tak daleko, že "vytváří peklo pro ty, kdo pod touto mocí trpí, ale také izoluje, vyprazdňuje, vězní ty, kdo moc vlastní. Lidské rysy mizí a nastupuje zvíře, netvor, démon“. Ale soudit nás bude jiná moc, jejíž dynamiku popsal slovy: „Neovládá, ale sestupuje a zdola pozvedá, vytváří, povyšuje vše, co je skryté nebo ještě malé a zmatené. Nic není lidštější, nic není tak autenticky vitální. Tato síla je silou, která netíží. Když ji poznáme ve vzkříšeném Kristu, jaký postoj zaujímáme: dáváme přednost Jemu, nebo lži?“, tázal se kard. Czerny.

Navzdory odpisu nenastal úplný konec

Kardinál Czerny připomněl, že Ježíš odmítl královský titul, zabránil démonům, aby ho představili jako Božího Syna. Z toho plyne výzva křesťanům, aby následovali Krista tím, že vezmou na sebe svůj kříž, aniž by přenechávali odpovědnost druhým. „I když nás ti, kdo vládnou světu, zavrhnou, nebo když se naše sny roztříští, nenastal konec, protože když jsme vytěsněni na okraj, jsme ve středu jen jiným způsobem. Není náhodou, že nový svět začal právě v Nazaretu, na periferii, a na Kalvárii, za branami města“.

Pán se raduje ze sdílení své svrchovanosti

Kardinál Czerny dále vyzdvihl, že Pán dopřává prostor, raduje se ze sdílení své svrchovanosti. „Jeho nebe je zalidněné: nikoli jako jakýsi dvůr, ale jako dokonalé bratrstvo. Toto je model, který se má vtělit. Vyznávat víru ústy nestačí, důležitá jsou pouta zrozená z aktivní, oddané lásky. Bratrství, díky němuž kralujeme a které pohne Pánem, aby nás posadil po svém boku, roste skrze skutky milosrdenství. To jsou skutky, kterých je každý z nás schopen“, poukázal, ačkoli konstatoval, že ještě stále se umírá na naději. Modlitební vigilie je „další příležitostí, jak vzpomenout na všechny oběti zvráceného pocitu moci. Každá z nich má své jméno, jmenovitá vzpomínka na tyto lidi je gestem, které jim dodává důstojnost. Ti, kdo jim upírají jméno, se dopouštějí zla, které krystalizuje ve strukturách hříchu“.

Kristova cesta nás osvobozuje od iluze všemohoucnosti

Ďábel nám zákeřně navrhuje zkratky; slibuje nám nesmírnou a okamžitou vládu, ale odrazuje nás od toho, abychom se vydali na cestu, kde budeme konfrontováni se svými bratry a sestrami. Vyhnout se tomuto pokušení obnáší, že se znovu podíváme na Kristovu cestu, která „má vysokou osobní cenu, ale vytváří krásu, radost a jednotu“. „Osvobození od iluze všemohoucnosti nás hluboce poutá k sobě nazvájem, osvobozuje naši mysl i srdce, takže jsme schopni dát se zasáhnout tím, co se před námi objevuje jako výzva, jako tlukot tajemství“, uzavřel kard. Czerny.

Přeložila: Jana Gruberová