Kardinál Cantalamessa: Ježíš má být naší cestou a Duch Svatý naším průvodcem

"Víra není jen postoj mysli a srdce, ale život, konkrétní jednání. Proto nám Ježíš ukazuje sebe jako cestu a Ducha Svatého jako průvodce," říká kardinál Raniero Cantalamessa ve svém posledním postním kázání pro Svatého otce a římskou kurii. Letos papežský kazatel komentoval pasáže z evangelia svatého Jana, v nichž se Ježíš zjevuje slovy: Já jsem.

Tentokrát se kardinál Cantalamessa odvolával na slova, v nichž Ježíš sám sebe nazývá cestou. A zároveň tak jako Učitel znovu vyzývá své učedníky, aby Jej následovali, aby šli za Ním.

“Téma následování Krista má ve čtvrtém evangeliu důležité místo. Následovat Ježíše znamená téměř totéž jako věřit v Něho. Víra je ovšem postojem mysli a vůle, zatímco obraz cesty a chůze zdůrazňuje důležitý aspekt víry, totiž následování, tedy dynamismus, který musí charakterizovat život křesťana, a důsledky, které musí mít víra v našem jednání, v našem životě. Učednictví - na rozdíl od víry a lásky - neznamená pouze určitý postoj mysli a srdce, ale stanoví pro učedníka životní program, který vyžaduje úplné sdílení stejného způsobu života, osudu a poslání jako Pán.”

Kardinál Cantalamessa připomněl, že Ježíš sám sebe nazývá cestou při Poslední večeři ve své řeči na rozloučenou, v níž svým učedníkům také ukazuje průvodce v osobě Ducha Svatého. Právě jeho vnuknutí je mají provázet na cestě svatosti.

“Věrnost vnuknutí je nejkratší a nejjistější cestou ke svatosti. Na začátku nevíme, jaká je konkrétně svatost, kterou si Bůh přeje od každého z nás; zná ji pouze Bůh a zjevuje nám ji postupně, jak postupujeme na své cestě. Proto nestačí mít jasný program dokonalosti, a pak se jím postupně řídit. Neexistuje žádný identický model dokonalosti pro každého. Bůh netvoří svaté v sériích, nemá rád klonování. Každý světec je novým a jedinečným vynálezem Ducha. Bůh může od jednoho vyžadovat něco zcela opačného než od druhého. Z toho vyplývá, že k dosažení svatosti nemůže člověk jednoduše dodržovat obecná pravidla, která platí pro všechny. Musí také pochopit, co Bůh požaduje od něj a od něho samotného. To, co Bůh chce od každého člověka jiným a konkrétním způsobem, lze objevit prostřednictvím životních událostí, slova Písma, vedení duchovního vůdce, ale hlavním a běžným prostředkem jsou vnuknutí milosti. To jsou vnitřní vnuknutí Ducha Svatého v hloubi srdce, skrze něž nám Bůh nejen zjevuje, co si od nás přeje, ale také dává potřebnou sílu a často i radost, abychom toho dosáhli, pokud s tím člověk souhlasí.”

Kardinál Cantalamessa upozornil, že k tomu, aby se člověk nechal v životě vést vnuknutími Ducha Svatého, potřebuje schopnost rozlišovat, třeba tak, jak to navrhoval sv. Ignác z Loyoly. Přijímat vnuknutí je však nezbytné zejména pro ty, kdo mají vést církev. Jen tak může Duch Svatý vést svou církev prostřednictvím svých lidských zástupců, řekl papežský kazatel.

“Konkrétním plodem této meditace by mělo být obnovené rozhodnutí svěřit se zcela a absolutně vnitřnímu vedení Ducha Svatého, jako při jakémsi duchovním vedení. Všichni se musíme odevzdat vnitřnímu Mistru, který k nám promlouvá bez zbytečných slov. Stejně jako dobří herci musíme mít při velkých i malých příležitostech citlivý sluch pro hlas této skryté “nápovědy”, abychom mohli věrně hrát svou roli na jevišti života. Právě to je význam výrazu "podřídit se Duchu". Je to snazší, než si myslíme, protože On k nám promlouvá uvnitř, všemu nás učí a o všem nás poučuje. Někdy stačí pouhý vnitřní vhled, pohnutí srdce, chvíle soustředění a modlitby.”

Zdroj: Cantalamessa.org