Prefekt Dikasteria pro mezináboženský dialog ve svém videoposelství na mezinárodní ministerskou konferenci o svobodě náboženství a víry (International Ministerial Conference on Freedom of Religion or Belief), která se ve dnech 5. a 6. července koná v Londýně, zdůrazňuje, že fundamentalismus nachází živnou půdu nejen v manipulaci s náboženstvím, ale také ve vakuu ideálů.
„Náboženský život záleží svou podstatou především ve vnitřních dobrovolných a svobodných úkonech, jimiž se člověk přímo zaměřuje k Bohu. Takové skutky nesmí moc pouze lidská ani nařizovat, ani zakazovat“. Tato pasáž z Deklarace o náboženské svobodě Dignitatis Humanae je jedním z bodů videoposelství kardinála Ayusa Guixota, prefekta Dikasteria pro mezináboženský dialog, zaslaného na ministerskou konferenci o svobodě náboženství a víry, která byla v úterý zahájena v Londýně. Akci sponzorovala vláda Spojeného království za účasti různých náboženských představitelů. Za Svatý stolec se konference účastní podsekretář Dikasteria pro mezináboženský dialog, otec Paulin Batairwa Kubuya.
Ve videoposelství kardinál Ayuso zdůrazňuje, že lidem nelze zakazovat, aby vyjadřovali svou víru, pokud toto vyjadřování respektuje společné dobro. Extremismus a fundamentalismus, připomíná kardinál Ayuso Guixot, nacházejí živnou půdu nejen v manipulaci s náboženstvím, ale také v prázdnotě ideálů a ztrátě identity. Jedná se o jevy, které dramaticky ovlivňují mnoho společností, zejména těch tzv. vyspělých. Tato významová prázdnota snadno vyvolává strach, který pak vede k tomu, že druhého vnímáme jako hrozbu a nepřítele.
Prefekt dikasteria pro mezináboženský dialog proto připomíná, že papež František ukazuje cestu lidského bratrství jako jedinou cestu vpřed. Dokument o lidském bratrství pro světový mír a společné soužití a encyklika Fratelli tutti jsou podle kardinála Ayusa pevným základem pro vnímání lidstva jako jedné rodiny a všech lidí jako bratrů a sester.
V encyklice Fratelli tutti, zdůrazňuje kardinál Ayuso Guixot ve videoposelství, věnuje papež jednu kapitolu zejména náboženstvím ve službě bratrství: „Různá náboženství, založená na úctě ke každému člověku jako tvoru, jenž je povolán být Božím dítětem, přispívají významně k budování bratrství a ochraně spravedlnosti ve společnosti. Dialog mezi stoupenci různých náboženství se nevede jen kvůli diplomatickým a zdvořilostním důvodům nebo kvůli toleranci. Řečeno s indickými biskupy: „Cílem dialogu je tvořit přátelství, mír a harmonii a sdílet mravní a duchovní hodnoty a zkušenosti v duchu pravdy a lásky“, píše zde papež František. Stejně tak může dialog se státy a jejich institucemi vést k většímu porozumění, závazku spolupracovat na míru a autentickému rozvoji, uzavírá prefekt Dikasteria pro mezináboženský dialog.
(Překlad Jana Gruberová)