Jména mrtvých bezdomovců našla útočiště v žulovém stanu na hrobě Charity ve Staré Bělé

Keramické destičky se jmény zemřelých mužů a žen bez domova, kteří nemají svůj hrob a jejichž popel skončil na rozptylové loučce na ústředním ostravském hřbitově, našly útočiště na novém pietním místě v Ostravě-Staré Bělé. Charita Ostrava na místním hřbitově nechala postavit pomníček ve tvaru stanového přístřešku. Do něj budou ukládány vzpomínkové tabulky se jmény těch, kteří se již vlastní střechy nad hlavou nedočkali.

Fotogalerie

2

Pietní prostor požehnal ve středu 25. května biskup Martin David krátce po mši svaté, kterou celebroval v místním kostele sv. Jana Nepomuckého právě za zemřelé lidi bez domova. Bohoslužby i samotného požehnání na hřbitově se zúčastnili zástupci Charity Ostrava, Armády Spásy, kněží a také klienti azylových domů a nocleháren. Autorem nápadu na vytvoření pietního místa byl jeden z nich. „Místo má symbolizovat domeček, střechu nebo stan,“ říká pan Štěpán, který podobně jako ti, kdo na ulici zemřeli mrazem nebo na neléčené nemoci, nemá vlastní střechu nad hlavou. Do přístřešku složeného ze dvou žulových desek uložil jméno člověka, který neměl na světě místo, kde by jeho jméno viselo na poštovní schránce nebo domovním zvonku, jak je pro většinu z nás samozřejmé.

„Já taky nemám své místo,“ podotýká dále muž, který vítá realizaci pietního místa Charitou Ostrava. „Je dobré, že to udělali. To je jediné takové místo v Ostravě,“ dodává a současně lituje toho, že podobná vzpomínka jako ve Staré Bělé chybí na ústředním hřbitově na Slezské Ostravě, kde většinou končí popel těch, kdo zemřeli na ulici. Křehké keramické destičky se jmenovkami by rovněž raději viděl někde připevněné než položené na štěrku. „Chtělo by to je někde přilepit nebo připevnit, aby to bylo vidět.“

Zvolená symbolika upomínkových kamenů ve formě keramické destičky se jmény zemřelých může připomínat křehkost lidského života, ale i vztahů a životních jistot, mezi něž patří právě bydlení. „Aspoň je nějaká vzpomínka na naše kamarády. Hodně jich už zemřelo. Jeden skočil pod vlak. Já přežívám venku už druhým rokem. Chodím na noclehárnu a přes den jsem v denním centru. Chci se z toho dostat. Žil jsem normálně. Když se mi rozpadla rodina, přišel jsem o děti i o byt…,“ svěřuje se cestou ze hřbitova šestapadesátiletý Petr.

Pro Charitu Ostrava patří péče o lidi bez domova mezi jeden ze základních pilířů služby. Provozuje noclehárnu na Sirotčí ulici v Ostravě-Vítkovicích, ve stejném městském obvodu na Lidické ulici funguje denní centrum sv. Benedikta Labre a poskytuje azyl také ženám v krizové situaci. Do nabídky služeb Charity Ostrava patří startovací byty, které umožňují postupný návrat do společnosti a sociální rehabilitace v Charitním středisku sv. Lucie. Terénní pracovníci se vydávají také mezi muže a ženy, kteří celoročně přespávají v provizorních přístřešcích v různých lokalitách města. „Jednou za dva měsíce je vzpomínková mše svatá za zemřelé klienty,“ doplňuje mluvčí Charity Ostrava Dalibor Kraut.

Více o aktivitách Charity Ostrava zaměřených na lidi bez přístřeš najdete na webu organizace.