Krátkodobé, ale šokující zavedení stanného práva jihokorejským prezidentem Yoon Suk Yeolem vyvolalo bouři kritiky a mezi nejhlasitějšími obhájci demokratických hodnot se objevili náboženští představitelé. Přestože bylo opatření pod tlakem parlamentu rychle odvoláno, jeho dozvuky nadále otřásají jihokorejskou politickou a společenskou scénou.
Konference katolických biskupů Koreje (CBCK) vyzvala prezidenta Yoona k omluvě a vysvětlení. Biskup Mathias Ri Iong-hoon ze Suwonu zdůraznil především velké oběti, které vydláždily cestu jihokorejské demokracii. „Naše demokracie je postavena na krvi a slzách generací, které bojovaly za svobodu. Nelze ji tak lehce ohrozit,“ prohlásil. Stejný názor rezonoval i mimo katolickou církev. Biskup Kim Chung-suk z Korejské metodistické církve označil krok za zradu a konstatoval, že vyhlášení stanného práva podkopalo důvěru mezi vládou a lidem.
Vyhlášení stanného práva zahrnovalo rozsáhlá omezení, například zákaz veřejných demonstrací a jakékoli politické aktivity, která vyhlásil generál Park An-soo, velitel pořádkových sil. Kritici přirovnávají tato opatření k návratu do temných časů autoritářské vlády a varují před nebezpečnými následky, které mohou vést k oslabení demokratických hodnot. Organizace jako Bible Korea a Nehemiah Research Center zašly tak daleko, že vyzvaly prezidenta Yoona k rezignaci.
Tato reakce sjednotila náboženské komunity napříč vyznáními. Buddhističtí představitelé se připojili ke křesťanským hlasům a odsoudili Yoonovo jednání, které označili za ohrožení demokratické struktury země. „Prezidentovo nerespektování ústavního pořádku je důvodem k odstoupení z funkce,“ prohlásil jeden z buddhistických vůdců na nedávném tiskovém brífinku. Korejské církevní středisko pro lidská práva, vlivná skupina na obhajobu práv, prohlásilo, že je připraveno mobilizovat křesťany na obranu demokracie, a zdůraznilo zásadní roli náboženských společenství v zemi.
Yoonovo rozhodnutí odvolat stanné právo sice krizi na chvíli zažehnalo, ale jeho politická pozice byla značně oslabena. Opoziční strany se shodly a požadují odvolání prezidenta z funkce, což posílilo veřejný a politický odpor vůči jeho vládě. Tato epizoda znovu rozvířila debatu o prezidentských pravomocích v Jižní Koreji a ukázala také sjednocující potenciál náboženských vůdců, jejichž morální autorita nadále ovlivňuje politickou dráhu Jižní Koreje.
Zdroj: Zenit