Jesle v "Druhém Betlémě"

Relikvie jesliček, v nichž byl uložen novorozený Ježíš, se nacházejí v Římě v bazilice Santa Maria Maggiore. Na stejném místě se nachází první mramorový betlém v dějinách italského umění. Proto byla bazilika na vrcholu kopce Esquilino vždy spojována s tajemstvím Božího Slova, které se stalo tělem.

Fotogalerie

29

Kostel zasvěcený oslavě tajemství Narození Ježíše, Božího Syna, který se stal člověkem pro spásu lidstva. Santa Maria Maggiore na římském pahorku Esquilino je první bazilikou na Západě zasvěcenou Panně Marii a její historie se prolíná s historií betlémské jeskyně.

Pět javorových latí

Od roku 432 se zde na příkaz Sixta III. nachází Oratoř jesliček, věrná kopie jeskyně, kde se narodil Ježíš, zhotovená z kamenů ze Svaté země. Tato identita "druhého Betléma" byla zpečetěna v polovině 7. století, v roce 644, kdy jeruzalémský patriarcha svatý Sofronius předal papeži Teodorovi I. dar.

"Po nájezdech Peršanů, kteří již zpustošili mnohá místa spojená s památkou Kristova života," říká pro Vatican News monsignor Adriano Paccanelli, mistr liturgických slavností v Santa Maria Maggiore. "Budoucí světec, mnich a teolog, horlivý obhájce ortodoxie, daroval papeži, rodákovi z Palestiny, pět javorových latí z betlémských jesliček", Sacra Culla neboli cunabulum, spolu s plenkami, v nichž bylo zavinuto Ježíškovo tělíčko. Od té doby jsou uchovávány v bazilice, která byla pojmenována Sancta Maria ad Praesepium, tedy Pana  Marie u jesliček, a stala se cílem poutníků během vánočních svátků, stejně jako předmětem velké zbožnosti a velkorysosti papežů a panovníků.

Přenesená oratoř

V roce 1590 nechal papež Sixtus V. Peretti postavit monumentální kapli Nejsvětější svátosti od Domenica Fontany. Sem, pod impozantní pozlacený bronzový tabernákl, tepající srdce eucharistické zbožnosti, postavený tehdy podle norem Tridentského koncilu, se architektovi podařilo pomocí kladek a navijáků přemístit starobylé sacellum, které se dříve nacházelo v pravé lodi baziliky.

Tabernákl uvnitř Sixtinské kaple v bazilice Santa Maria Maggiore

Renesanční papež, obklopený freskami věnovanými Kristovým předkům a příběhům o Panně Marii, je vyobrazen na levé stěně kaple v pohřebním pomníku, který je mu věnován: klečí, modlí se a hledí na středověký oltář Oratoře jesliček, kde měl o Vánocích roku 1517 a 1538 svatý Kajetán z Thiene mystické vidění Dítěte Ježíše a svatý Ignác z Loyoly sloužil svou první mši.

Kaple svatého Jeronýma, kde je nyní vystaven betlém Arnolfa di Cambio

Betlém, Arnolfo a František z Assisi

"Zde," připomíná monsignor Paccanelli, "byl také umístěn betlém, který je považován za nejstarší sochařské zpracování tohoto výjevu v dějinách, vytvořený Arnolfem Di Cambio v roce 1289 na objednávku prvního františkánského papeže Mikuláše IV., necelých sedmdesát let po představení živého betléma svatého Františka v Grecciu." Dnes se díla nacházejí v kapli zasvěcené svatému Jeronýmovi po levé straně vchodu do zdejší Sixtinské kaple.

Betlém od Arnolfa di Cambio

Pět dochovaných soch

Bylo by chybou považovat to, které vytvořil Arnolfo dlátem, za nejstarší vyobrazení Narození Páně vůbec. Jedná se však bezpochyby o nejstarší podobu moderního betlému v Itálii, který používá vyřezávané postavy. Neznáme přesný počet figur, které měly tvořit původní komplex, který musel být v době svého vzniku barevný, což dokazují stopy pigmentů, které jsou na kameni stále přítomny. Z tohoto jedinečného díla středověkého výtvarného umění, o němž se zmiňuje i Vasari, se dochovalo pouze pět mramorových soch s postavami svatého Josefa, dvou stojících mudrců, klečícího modlícího se mudrce a hlav vola a osla, k nimž ještě patří Madona s dítětem sedící na skále.

Betlém Arnolfa di Cambio (detail tváře sv. Josefa)

Uvnitř betléma

Divák je zapojen a sdílí prostor obývaný sochami, modelovanými podle "kritéria viditelnosti": Arnolfo pracoval pouze na částech, které byly viditelné. Při pozorování z jiných úhlů mají figury tendenci se deformovat a odhalovat prvky, které nejsou dokonale definované. Neuvěřitelný realismus vyzařuje z Josefovy vousaté tváře s mírně shrbenými rameny nebo z vlajících vlasů modlícího se mudrce v kněžském rouchu. O Arnolfově Madoně s dítětem, která byla podle některých historiků zobrazena vleže jako rodička, není nic známo. Socha Panny Marie se od ostatních soch liší tím, že zatímco ty ostatní jsou opracovány pouze na přední straně, tato je vytesána ze všech stran.

Zadní strana pěti soch od Arnolfa di Cambio

Jako betlémští pastýři

Stejně jako pastýři, které anděl vyzval slovy: "Toto je pro vás znamení: najdete dítě zavinuté v plenkách ležící v jeslích", i dnes mnozí přicházejí do baziliky Panny Marie Sněžné v Římě, která je po staletí známá jako Betlém Západu.  Mons. Paccanelli připomíná: "V kteroukoli roční dobu mohou věřící pod hlavním oltářem baziliky, před velkou sochou klečícího Pia IX. obdivovat relikvie svaté kolébky, uložené ve vzácném křišťálovém relikviáři, zdobeném stříbrnými basreliéfy a zhotoveném Giuseppem Valadierem na počátku 19. století." Zvláště významný byl dar fragmentu těchto uctívaných dřevěných latí, který papež František věnoval Kustodii Svaté země v listopadu 2019.

Velká socha Pia IX. klečícího s růžencem před relikviemi jesliček

Liturgie světla

"O Vánocích v Santa Maria Maggiore není kromě betléma od Arnolfa di Cambio žádný betlém, jako je tomu ve všech kostelích světa. Je tu totiž skutečný betlém, fyzické místo, kde byl Ježíš uložen ve svaté betlémské noci: jesle. O vánoční noci je tato relikvie předmětem zvláštní úcty. Ještě před několika lety, před pandemickým ohrožením, se nesla v procesí loděmi baziliky za zpěvu Gloria, poté se položila doprostřed papežského oltáře a byla uctěna kadidlem. Poté - vysvětluje Paccanelli - se během velikonoční vigilie konala liturgie podobná té světelné. Od svíce umístěné vedle jesliček se postupně rozsvěcovaly všechny ostatní svíce v rukou věřících, a tak se osvětlovala celá bazilika."

Apsida baziliky Santa Maria Maggiore

Znamení

O významu poselství relikvie svatých jesliček monsignor Paccanelli upřesňuje: "Mnoho lidí diskutuje o pravosti relikvií. Existují různé názory. Některé studie potvrzují pravost jesliček, které pocházejí z doby Ježíšova narození, ale jedna věc je důležitější: relikvie jesliček je znamením, výmluvným znamením, které nám umožňuje lépe prožít tajemství narození našeho Spasitele. Je to znamení, které Pán dává svému lidu jako pomoc ve víře. Nežádá se po nás, abychom věřili, že je relikvie autentická, není to akt víry, který se po nás žádá. Svatá kolébka je pomůckou k víře, která je určena prostým, pokorným, chudým, Ježíšem obdarovaným: těm, kteří mohou lépe pochopit tajemství Vánoc."