O víkendu prožije Velká Británie po mnoha letech královskou korunovaci. Její přípravy rozvířily debatu o teologickém pozadí královy služby. Už v oficiálním titulu čteme totiž tradiční formuli o králi "z Boží milosti", která má na mysli Boha zjeveného v Bibli, a korunovační obřad je spojen se mší svatou. Objevily se však otázky, zda by do korunovačního řádu neměly být zavedeny prvky jiných náboženství, aby odrážely multikulturalitu současné Velké Británie. Nedávno zveřejněná liturgie obřadu však nakonec tyto návrhy nezohlednila.
Korunovační obřad se drží tradice, je spojený s liturgií anglikánské mše a zahrnuty byly pouze drobné úpravy, aby bylo zřejmé, že král je služebníkem svých poddaných a následuje povolání našeho Pána. The Catholic Herald napsal, že za zpoždění ve zveřejnění liturgie obřadu mohou právě spory na britských vrcholných místech o teologickém rozměru korunovace, píše z Velké Británie korespondentka Vatikánského rozhlasu Elżbieta Sobolewska-Farbotko.
Před necelými deseti lety vyvolal lord Harries, emeritní anglikánský biskup z Oxfordu, bouři, když veřejně trval na tom, aby se při příští korunovaci četl korán, čímž chtěl přitakat politice inkluze. "Proč jen muslimové? – ptá se autor sloupku v Catholic Herald. Proč vynechávat hinduisty nebo sikhské guru? A co by se mělo číst, aby se zohlednil dramatický nárůst ateistů? Vždyť Karel bude na těchto ostrovech vládnout všem vyznáním, nebo dokonce žádnému. Přidáme-li k tomu politickou roli monarchie ve sjednocení multikulturního národa, je dosažení symbolické účasti různých náboženských hlasů na korunovaci velmi žádoucím cílem," uvádí se v rozsáhlé analýze. Catholic Herald však dodává, že vydat se touto cestou by pro krále znamenalo odříznout se od svých královských kořenů, vždyť "pomazání monarchy je odvozeno z pomazání biskupského a kněžského. V úřadu panovníka se spojuje moc a služba, stát a Bůh. Je to pomalá a soustavná adaptace vize vztahu mezi Bohem a lidstvem, organicky zakotvená ve vizi křesťanského státu. Multikulturní a mezináboženský relativismus by byl urážkou a odmítnutím jedinečných Ježíšových nároků, jaké ztělesňuje (Westminsterské opatství – pozn. red.), v němž se bude korunovace konat, konstatuje autor eseje a píše o pokušení přijmout multikulturního boha místo toho, abychom šli obtížnou cestou víry v Krista.
V kontextu otázek o teologické povaze korunovace velmi silně rezonuje dar relikvie sv. Kříže, který Karlu III. věnoval papež František. Umístěna byla do Waleského kříže, který bude 6. května vévodit korunovačnímu průvodu ve Westminsterském opatství. Waleský kříž daroval křesťanským komunitám v této části Spojeného království Karel III. osobně. Církev ve Walesu jej oficiálně přijme při bohoslužbě předcházející korunovaci. V budoucnu jej budou používat anglikáni i katolíci. Obsahuje nápis z posledního kázání patrona Walesu, svatého Davida: "Buďte radostní. Neztrácejte víru. Věnujte se malým věcem."
Zdroj: Polská sekce Radio Vaticana – Vatican News