Dnes, 7. dubna, slavíme památku svatého Jana Křtitele de la Salle, kněze a zakladatele školských bratří, který se stal průkopníkem moderní pedagogiky a zasvětil život výchově a vzdělávání chudých dětí. Jeho odkaz žije dodnes v mnoha školách po celém světě.
Narodil se 30. dubna 1651 v Remeši v severní Francii jako sedmé z celkem deseti dětí zámožné, ale skromně žijící šlechtické rodiny. Jeho otec Ludvík působil jako přísedící zemského soudu, matka Nicoletta, rozená de Brouillet, vedla děti k hluboké víře a citlivosti pro potřeby druhých. Čtyři z jejích dětí se rozhodly pro duchovní povolání – tři se stali kněžími a jedna řeholnicí.
Jan Křtitel de la Salle byl od dětství zbožný a zodpovědný ministrant. Už v patnácti letech získal kanovnické místo v remešské katedrále. Studoval teologii v Paříži, ale po smrti rodičů se vrátil domů, aby se postaral o své mladší sourozence. Po jejich zajištění dokončil studia a v roce 1678 byl vysvěcen na kněze.
Pod vlivem svého duchovního otce kanovníka Mikuláše Rollanda i ze soucitu s chudými dětmi se rozhodl věnovat jejich vzdělávání. V roce 1679 založil první školu pro chlapce z nemajetných poměrů. Jeho přístup k výchově byl revoluční – odmítal tělesné tresty, kladl důraz na trpělivost, laskavost a osobní příklad učitele. Zavedl výuku ve francouzštině místo tradiční latiny a začal žáky dělit do tříd podle věku i schopností.
Zprvu se potýkal s mnoha obtížemi – nedostatkem prostředků, nevzdělaností dobrovolných učitelů, a později i s odporem části veřejnosti. Přesto založil komunitu učitelů, později řeholní společnost Bratří křesťanských škol (FSC), která se rozhodla zdarma vyučovat chudé chlapce.
Jeho činnost však čelila silnému odporu – od světských učitelů až po jansenisticky smýšlejícího pařížského arcibiskupa. Přesto neustoupil a s pokorou čelil ponižování, stížnostem i násilným útokům. Pod jeho vedením vznikla síť škol, učitelských ústavů a zařízení pro opuštěné děti, které položily základy modernímu vzdělávání.
Když svatý Jan de la Salle v roce 1719 v Rouenu zemřel, měl jeho řád 22 domů, 200 bratří a tisíce žáků. Jeho pohřbu se zúčastnilo 30 tis. lidí. Na náhrobku stálo: „Šlechticem byl od narození, a ještě větším šlechticem byl svými ctnostmi.“
V roce 1900 byl kanonizován a roku 1950 vyhlášen papežem Piem XII. patronem všech učitelů. Jeho životní dílo je dodnes živé ve školách školských bratří po celém světě – i díky jeho odvaze, pokoře a nezměrné lásce ke vzdělávání.
Zdroj: Catholica