Jak konflikt mezi Izraelem a Palestinou ovlivňuje křesťany?

Křesťanská komunita v Izraeli a Palestině pod vedením kardinála Pizzabally žije v úzkosti, nejistotě a strachu. Většina pokřtěných jsou arabští Palestinci, ale jsou mezi nimi i tisíce dělníků, studentů, řeholníků a kněží z různých zemí.

Jeruzalémský latinský patriarcha Pierbattista Pizzaballa byl 30. září v Římě jmenován kardinálem. Křesťanské společenství Jordánska, Izraele, Palestiny a Kypru, tedy zemí, které tvoří jeho diecézi, se radovalo. Kdo mohl předvídat symboliku významu červeného biretu, který značí krev prolitou mučedníky a ochotu kardinálů trpět za církev? Přesně o týden později, 7. října, došlo na jihu Izraele k brutálnímu teroristickému útoku Hamásu, který rozpoutal protiútok a válečný stav, jenž si vyžádal více než 5 000 obětí na životech - 3 600 Palestinců a 1 400 Izraelců a 10 000 zraněných. Teroristé nadále drží v zajetí více než 150 rukojmích.

Gaza: Zůstáváme s našimi lidmi

Navzdory příkazu izraelské vlády evakuovat sever Gazy, zůstalo v malé komunitě asi 150 katolíků, kteří spolu s 350 pravoslavnými křesťany našli útočiště v katolické farnosti Svaté rodiny. Spolu s nimi jsou zde kněz a řeholnice ze tří kongregací. Celkem se odhaduje, že v Gaze zůstává asi 1000 křesťanů, včetně katolíků, pravoslavných a protestantů.

Představená sester svatého růžence a partnerka projektů papežské nadace Církev v nouzi (ACN), Nabila Saleh říká: "Mnoho nemocnic je zničených, naše škola byla také poškozena, lidé nemají nic, ani to nejnutnější. Máme tu staré lidi, řeholní sestry i lidi s mnohačetným postižením. Všichni tito lidé nemají kam jít a my zůstaneme s nimi. Modlete se za nás, ať toto šílenství skončí," prosí.

Sestra Nabila už tři dny nespala. Smrt 500 lidí na nádvoří anglikánské nemocnice jí způsobila nevýslovné utrpení, stejně jako obrazy zkázy způsobené nálety a úplným opuštěním čtvrti, v níž měly řeholnice v Gaze svou školu.

Západní břeh Jordánu: Mnozí neměli skoro nic, teď jsou bez prostředků

Křesťané na Západním břehu Jordánu, odhaduje se, že jich je asi 37 000, také žijí v nejistotě a strachu, Izrael je ve válečném stavu. Více než 90 % poutníků a návštěvníků opustilo zemi, poutě a zájezdy byly zrušeny až do ledna 2024. "To znamená strašnou krizi pro ekonomiku a mnoho křesťanských rodin, protože se odhaduje, že 70 % křesťanů pracuje v odvětví cestovního ruchu. Mnozí z těchto křesťanů se živili prodejem suvenýrů nebo byli řidiči autobusů či recepčními," vysvětluje Nadace George Akroushe, další partner projektů ACN.

"Ti, kteří trpí chronickými nemocemi, jsou v hrozné situaci, protože je nedostatek léků, problémem jsou také potraviny, placení nájemného, voda a elektřina. Mnozí byli chudí už dříve, neměli téměř nic, nyní jsou v naprosté bídě," uvedl Akroush.

Dalším velkým úskalím je uzavření kontrolních stanovišť pro přístup do Izraele. Mnoho křesťanských rodin dává přednost životu na Západním břehu Jordánu, protože mají lepší přístup ke vzdělání pro své děti  Žijí tam a za prací jezdí do Jeruzaléma. Kvůli výjimečnému stavu a bezpečnostním důvodům nemohou od 7. října překračovat kontrolní stanoviště a vstupovat do Izraele.

Na Západním břehu Jordánu se nachází Centrum duchovní formace "Bejt Jala", projekt podporovaný několika organizacemi, včetně ACN. Centrum bylo oficiálně otevřeno před několika týdny a mělo být místem setkávání křesťanské komunity. V posledních dnech se stalo pobočkou latinského patriarchátu, mnozí ze spolupracovníků, kteří se kvůli uzavření kontrolních stanovišť nemohou pohybovat, odtud pracují.

Jeruzalém: Město míru ve válečném stavu

Také ve východním Jeruzalémě, kde žije asi 10 000 křesťanů, se situace stává obtížnou. Čtyřicet procent z nich žilo z cestovního ruchu. Hotely jsou prázdné, turisté odjeli a mnoho budov slouží jako improvizované ubytovny pro záložní armádu a vysídlené rodiny z jihu země v blízkosti hranic s Gazou. Mnozí z křesťanů, kteří v nich pracovali, zůstali bez práce.

"Víra však v srdcích roste, známky solidarity jsou znatelné. Někteří lidé, kteří si udrželi práci, se rozhodli věnovat 15 % svého platu nejchudším rodinám. Krize mnoho katolíků hodně sjednocuje, největší potíží je zdravotní péče," řekl Akroush.

Z kostela Cenacle napsal papežské nadaci ACN španělský františkán P. Artemio Vitores následující: "Nechci být příliš pesimistický, ale současná situace má s mírem pramálo společného. Jeruzalém musí být znamením porozumění a smíru pro všechny; je to Boží město pro židy, křesťany i muslimy. Mír je Božím darem, ale získává se ze vzájemné účasti všech lidí. Situace je velmi obtížná a my důvěřujeme Pánu, že se nezhorší. Musíme se modlit k Pánu a k Marii, Královně míru, aby nevládlo násilí a netolerance, ale aby zvítězil smír a láska, aby se poutníci mohli vracet do Svaté země v pokoji a radosti. Nezapomeňte na nás ve svých modlitbách!"

Zdroj: Zenit