Hudbou proti totalitní temnotě: Dědictví Obecné jednoty cyrilské a P. Vojtěcha Zapletala

Dnešní svátek sv. Cecilie, patronky hudebníků, je mimo jiné příležitostí vzpomínat na ty, kdo svůj život věnovali péči o rozvoj duchovní hudby – jako třeba hudebníka a vlastence P. Vojtěcha Zapletala, který právě před 110 lety založil u kostela Panny Marie v Kroměříži Cyrilskou jednotu a téměř čtvrt století působil jako její předseda.

Na začátku letošního dubna jsme si připomněli jedno ze snadno přehlédnutelných výročí. Bylo tomu přesně sedmdesát let, kdy komunistické úřady postupně likvidovaly všechny občanské spolky, které se jim nepodařilo dostat alespoň částečně pod kontrolu. S mnohými dalšími tehdy zmizela také Obecná jednota cyrilská (hudební odbor Křesťanské akademie), která se od roku 1879 starala o pěstování liturgické hudby a za 74 let své činnosti zanechala důležitou stopu v naší kultuře.

Výročí je to spíše symbolické, podobně jako byla na začátku 50. let symbolická většina úředních výnosů. Oficiální rozpuštění Křesťanské akademie 9. dubna 1953 už můžeme považovat jen za zpětné právní ošetření likvidace, která byla dávno dokončena. Poslední předseda Obecné jednoty cyrilské, P. Jan Nepomuk Štikar, byl zatčen již v březnu 1950 a spolu s ostatními kněžími a řeholníky prošel několika internačními tábory. Spolkový časopis Cyril přestal vycházet okamžitě po únoru 1948. Rozbití organizačního zázemí ale nebylo cílem represí, jen jejich začátkem. Kdo hrál na varhany nebo zpíval v kostelním sboru, mohl od této doby počítat se zvýšeným zájmem o svou osobu, přinejmenším se ztrátou zaměstnání nebo vyloučením ze školy.

V době svého zrušení Obecná jednota cyrilská (OJC) zastřešovala dobře fungující celostátní organizaci amatérských kostelních sborů. Ve svých stanovách měla pak mimo jiné vzdělávání varhaníků a zpěváků, vydávání hudebnin, péči o varhany a zvony i ochranu historických hudebních archivů. Z příspěvků předplatitelů vycházel spolkový hudební časopis Cyril, který časem získal velmi slušnou úroveň a zdařile spojoval praktické úkoly informační tiskoviny s nároky na odborný časopis. Principy cyrilského hnutí výstižně shrnul poslední jednatel OJC Jaroslav Dušek: „Práce cyrilská je založena na lásce k věci, cítění náboženském a pevné disciplíně.“ Za „necyrilské“ se považovalo vše, co zaměňovalo službu při liturgii za snahu o společenské zviditelnění.

Připomínáme-li nyní sedmdesát let bez cyrilských jednot, měla by naše vděčná vzpomínka patřit všem statečným, kteří se nenechali v 50. letech zastrašit a dále pokračovali ve své poctivé a neviditelné službě i za cenu značných osobních rizik. Také připomenutí Mons. Vojtěcha Zapletala je poděkováním za všechny, kdo i po rozbití zázemí pokračovali ve své službě a svou osobní statečností zachovali kontinuitu kostelní hudby do dneška. Kdyby bývali tehdy rezignovali, možná už nebylo na co navazovat.

Kdo byl Vojtěch Zapletal?

Narodil se 8. června 1877 v Černotíně na Přerovsku, zemřel 26. září 1957 tamtéž. Definitivní katecheta dívčích měšťanských škol v Kroměříži, kde působil 30 let, varhanní virtuos, hudební skladatel a vychovatel mládeže. Pocházel z učitelské rodiny, již od dětství choval lásku k hudbě, hlavně k varhanám, které mistrně ovládal. Roku 1896 maturoval s vyznamenáním na českém gymnáziu ve Valašském Meziříčí a roku 1900 byl po bohosloveckých studiích na Cyrilometodějské fakultě vysvěcen v Olomouci na kněze.

Po působení v duchovní správě v Janově, Hrazové u Osoblahy, v Horních Libinách a Litovli byl roku 1908 jmenován katechetou měšťanských škol v Kroměříži. Zde vypomáhal v letech 1910–1913 i na české reálce jako katecheta, řídil pěvecký sbor Mariánské družiny, organizoval slavnosti a akademie. Dne 13. listopadu roku 1913 zakládá cyrilskou jednotu u Panny Marie v Kroměříži a jednohlasně byl zvolen jejím předsedou, kterým byl 24 let. V Olomouci dal roku 1917 podnět k založení Arcidiecézní jednoty cyrilské, byl jejím místopředsedou a za zásluhy o kroměřížskou cyrilometodějskou jednotu byl jmenován jejím čestným členem. V roce 1940 byl na valné hromadě Obecné jednoty cyrilské v Praze zvolen místopředsedou za Moravu. Výbor OJC ho také jmenoval členem redakční rady časopisu Cyril, kde uveřejňoval cenné rady pro spolkový život a hudbu.

V Jednotě čs. Orla byl sbormistrem 30členného pěveckého sboru, za jeho vedení se stal uměleckým tělesem dobře známým na Moravě. Aktivní byl rovněž v jiných kulturních spolcích, např. Matici cyrilometodějské vypomáhal podle možností. Protože měl na zřeteli zdárnou výchovu, stal se i literárně činným – jeho kniha Církev a zpěv chrámový je ke stažení dostupná zde. Řadu jeho pedagogických článků uveřejnily Vychovatelské listy. Jako skladatel skládal noneta, svou Českou mši op. 11 s průvodem varhan vydal tiskem.

Tomáš Král, Hranice