Hravé dětské leporelo, co zabaví i dospělé

„Jéé, co je to za knížku pro prťata?“, pochechtával se můj desetiletý syn, když jsem domů přinesla nové leporelo Povídej mi o Ježíši. „Pro prťata, jo?“, říkám. „Tak schválně… Jaký výjev z Ježíšova života je zobrazený na obálce? Syn zaostřil a bez mrknutí oka, očekávajíc nějaký chyták, povídá: „Poslední večeře?“ „Souhlas. A kolik osob sedělo u stolu při Poslední večeři?“ Syn se jen krátce zamyslel. „No, dvanáct těch... učedníků, a Pán Ježíš.“ „Správně, samozřejmě. A kolik osob můžeš napočítat u stolu na obálce té knížky ‘pro prťata’?" Synek přeťukal prstem všechny osoby a vítězoslavně povídá: "Čtrnáct!" Když viděl mé pozvednuté obočí a šibalský úsměv, zamračil se. „Počkej, tady něco nehraje“, říká. „Jedna plus dvanáct není čtrnáct. Tak znovu.“ V přepočítání osob se ale nespletl. Že by to tedy popletl pan ilustrátor?

Nové leporelo Karmelitánského nakladatelství s názvem Povídej mi o Ježíši – Moje první biblička – Nový zákon, děti zaručeně zaujme. Ty malé, i ty větší.

Tvrdé stránky z odolného kartonu jsou stejně jako malý skladný formát velkou výhodou každé knihy pro batolata, která je potřeba na chvíli zabavit – doma, na cestách, v čekárně u lékaře, i v kostele. Leporelo o Ježíši má pak další vychytávky, nad kterými jsme se, popravdě, na chvíli zabavili i my dospělí.

Když jsem knížku poprvé zběžně prolistovala, zaujaly mě celostránkové, velmi podrobně vyvedené ilustrace. Tady se bude panečku dětem hledat. Začala jsem sama prozkoumávat ilustraci na obálce, zda nenajdu nějaký vtipný moment, neboť z jiných obrázků a knih s dětmi známe, že čím podrobnější obrázky jsou, tím raději v nich ilustrátor nechává nenápadné humorné vzkazy. Na obálce leporela jsem našla jen dva spící muže v trávě. Hlavní scéna zobrazuje již zmíněnou Poslední večeři, tak jsem si řekla, že zkontroluji počet osob. Jaké bylo mé překvapení, když jsem jich několikrát napočítala opravu čtrnáct. Pán Ježíš v čele stolu byl dobře rozpoznatelný, tak jsem zapátrala, kdo nám to tu přebývá. Za krátko bylo jasno. Ježíš je u stolu vyobrazen dvakrát! Jednou v jeho čele, naproti němu pak podruhé, jak myje svému učedníku nohy. Takto originálně je koncipována celá knížka, jež čítá dalších sedm výjevů z Ježíšova života.

Když jsem přišla na to, v čem tkví neotřelost této dětské knihy, pustila jsem se ze zvědavosti do prozkoumávání další stránky. Ježíšovo narození. Jesličky, novopečení rodičové, oslík a volek… Vše důležité na svém místě. Ale jen jednou?, říkám si trochu zklamaně. Ale kdeže. Tentokrát se na obrázku vyskytují dvakrát pastevci. Na menším výjevu jim anděl zvěstuje tu radostnou novinu, na hlavním obrázku se pak již přesvědčují sami na vlastní oči. 

Než jsem otevřela další stránku, můj pohled padl na záložky – výřezy po okraji knihy. Ilustrace Ježíšova narození má na záložce kometu. Samozřejmě. Pak následuje holubice. To by mohl být… Ježíšův křest. A opravdu. Na další záložce koš. To by mohlo být rozmnožení chlebů. Ale dvě rybky jsou až u další strany. Kříž bude jednoduchý. Ale co ovečka? Podle některých obrázků na záložkách bych příběh nepoznala. Ale košů i oveček se na té které stránce vždy vyskytuje tolik, že je děti mohou mít za úkol najít a ukázat, nebo spočítat. Věrným průvodcem každého příběhu je pak nejméně jeden pes a někdy nejedna kočka. Další úkol pro bystrá dětská očka!

Že se na jeden obrázek vešel Pán Ježíš se svými učedníky dokonce třikrát, aniž by to způsobilo sebemenší chaos, vám povídat nebudu. Nevěřili byste. Ale máte-li možnost, určitě vezměte tuto knihu alespoň na chvíli se svými dětmi (nebo i bez nich) do rukou. S jejími ilustracemi se nudit nebudete. A jako správně převyprávěné biblické texty mají příběhy také odkazy na biblické verše, ze kterých čerpají.

Leporelo Povídej mi o Ježíši můžete zakoupit na eshop.cirkev.cz.