Hongkongský biskup po návštěvě Pekingu: Církev má být mostem

Mons. Stephen Chow Sau-yan v rozhovoru s otcem Antoniem Spadarem, šéfredaktorem časopisu Civiltà Cattolica, hovoří o své dubnové návštěvě Pekingu a o poslání hongkongské diecéze v čínské církvi.

„Naše diecéze obdržela od papeže Jana Pavla II. poslání být 'církví, která přemosťuje. Největší výzvou je propojit různé a protichůdné strany, pomoci jim vidět se jako lidé, kteří touží po vyslechnutí a pochopení. Pomoci naslouchat svým protějškům s respektem a empatií v naději, že to zmírní jejich potíže nebo podpoří spolupráci“. řekl honkongský jezuita mons. Stephen Chow Sau-yan v rozhovoru pro Antonia Spadaro, ředitele časopisu Civiltà Cattolica. Celý text rozhovoru je k dispozici v italštině, angličtině, španělštině a čínštině na internetových stránkách jezuitského časopisu. Mons. Chow v něm líčí svou návštěvu Pekingu ve dnech 17.-21. dubna a hovoří o výzvách pro katolickou církev v Číně.

Rozhovor byl zveřejněn v pátek 12. května, v předvečer prezentace sborníku v čínštině „Magisterium papeže Františka“, která se uskuteční zítra, 13. května, v sídle periodika La Civiltà Cattolica v Římě. Jedná se o průvodce četbou papežových encyklik a apoštolských exhortací, autorem je otec Spadaro. Akce se zúčastní pro-prefekt sekce pro prvotní evangelizaci a nové místní církve Dikasteria pro evangelizaci, kardinál Antonio Luis Gokim Tagle.

Cesta do Pekingu

Mons. Chow v rozhovoru říká, že svou návštěvu Pekingu vnímá jako pokračování cesty, kterou v roce 1994 podnikl kardinál John Baptist Wu, tehdejší biskup Hongkongu. O tom, že je „církví, která přemosťuje“, jak poznamenává, „se poprvé zmínil ctihodný Matteo Ricci“, jezuitský misionář v Číně v 16. a 17. století. „Přestože od uzavření prozatímní dohody mezi Svatým stolcem a Čínskou lidovou republikou byl mezi příslušnými státními departmenty Svatého stolce a Číny zřízen oficiální kanál, vnímáme tuto cestu jako most na diecézní úrovni mezi Pekingem a Hongkongem. Mezi nejvýznamnější plody této návštěvy patří osobní kontakt mezi biskupy obou diecézí a obnovení spolupráce v několika oblastech. Spolupráce, na které jsme se dohodli a kterou si obě strany velmi přály, nám dává naději a odhodlání“.

Prozatímní dohoda není "mrtvá"

Pokud jde o čínsko-vatikánskou prozatímní dohodu, hongkongský biskup říká, že podle jeho názoru „není mrtvá, jak se zdá, že někteří naznačují. Rozpory v názorech obou stran na přidělení biskupů do jiných diecézí by však mohly být faktorem, který je třeba lépe pochopit. Pokud by se tedy v budoucnu konaly pravidelnější a důkladnější rozhovory, možná by se to vyjasnilo.“, soudí.

Význam „sinizace“ církve

Na otázku o významu tzv. sinizace církve odpověděl, že je třeba pokračovat v dialogu na toto téma, protože církev na kontinentu se „stále snaží pochopit, jaký význam má tento pojem pro ni samotnou nabýt, a doposud nedospěla k definitivnímu závěru“. „Podle jednoho z vládních úředníků, se kterým jsme se během cesty setkali“, zdůraznil, „se sinizace podobá našemu pojmu inkulturace. Proto si myslím, že je lepší zatím nedělat ukvapené závěry o sinizaci“.

Práva a důstojnost

Poté poznamenal, že „místo právního jazyka raději zdůrazňujeme pěstování důstojnosti a zdravého smyslu pro povinnost vůči komunitě, společnosti a zemi. Naší povinností je podporovat a zajišťovat důstojnost druhých, nejen svou vlastní. Jak již bylo řečeno, i Čína, stejně jako zbytek světa, se musí naučit lépe prosazovat důstojnost všech doma i v zahraničí, i když je třeba uznat, že v zemi odvedla mimořádný kus práce při odstraňování materiální chudoby a negramotnosti“.

Matteo Riccimu se v Číně dostává velké úcty

Jezuita Matteo Ricci „je v Číně stále známý a respektovaný, a to uvnitř církve i mimo ni. Velmi si ho váží katolíci v Číně a je také ve velké úctě mezi čínskými intelektuály. Dokonce i prezident Si vzdal Riccimu hold v jednom ze svých projevů k mezinárodnímu společenství“, uvedl dále biskup Chow.

Papež František a Čína

V souvislosti s papežem Františkem zdůraznil, že mnoho katolíků „oceňuje, co dělá pro církev v Číně. Biskupové, s nimiž jsem se během této cesty setkal, jsou mu pozitivně nakloněni. Ale ti, kteří jsou proti Prozatímní dohodě, se zdají být vůči němu spíše zaujatí. Z toho, co jsem viděl a četl, a také z postoje katolíků, s nimiž jsem se během cesty setkal, bych však řekl, že velká většina katolíků v Číně je papeži Františkovi věrná a doufá, že Prozatímní dohoda přinese jejich církvi žádoucí změny, v neposlední řadě budoucí možné setkání papeže Františka s prezidentem Si."

"Také čínská vláda si papeže Františka velmi váží. Její členové oceňují zejména jeho otevřenost a inkluzivitu“. Mons. Chow pak uzavírá: „Vzhledem k tomu, že papež František vyjádřil svou lásku k čínskému lidu a naději, že Čínu navštíví, by nebylo překvapivé, kdyby si to přála i čínská vláda. Modleme se, aby se tak stalo, a to nejen pro papeže Františka nebo pro Čínu, ale pro celý svět“.