Generální vikář Jan Czudek diskutoval v Bruselu o etických otázkách

Začátkem prosince v Bruselu zasedala Etická komise při COMECE (Komise biskupských konferencí Evropské unie). Českou biskupskou konferenci v orgánu zastupuje generální vikář ostravsko-opavské diecéze Mons. Jan Czudek. Položili jsme mu několik otázek.

Co to vlastně je COMECE?

Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE, Commissio episcopatuum Communitatis Europaeae) zastupuje katolické biskupské konference členských zemí Evropské unie při jednání s různými orgány Evropské unie. Zprostředkovává dialog mezi biskupskými konferencemi unijních zemí a institucemi EU a na unijní úrovni sleduje a zkoumá politiku a legislativu – zejména z pohledu sociální nauky katolické církve. Komise je složena z delegátů biskupských konferencí všech 26 biskupských konferencí Evropské unie. Jako zástupce České biskupské konference jsem od 1. 1. 2024 členem Etické komise při COMECE.

V čem je tedy přínos Etické komise?

Jako katolická církev se můžeme díky COMECE vyjadřovat k různým návrhům, které se objevují v unijní legislativě. Díky Etické komisi tak při tomto procesu nechybí hledisko sociálního učení církve.

Jaká hlavní témata jste na Etické komisi otevřeli?

Tématem prvního dne bylo Duševní zdraví, které prezentoval Carlo Galasso z organizace Hospitality Europe. Ve svém příspěvku zmapoval všechny projekty v oblasti duševního zdraví, které podporuje EU. Zároveň upozornil na přibývající potřebu těchto středisek pro všechny věkové kategorie, ale zvláště pro děti a dospívající, kteří jsou v tomto ohledu velice ohroženou skupinou.

A další body programu?

Diskutovali jsme také o biotechnologiích, umělé inteligenci nebo zdravotní péči v souvislosti s rozvojem nových technologií. Asi nejsilnějším okamžikem celého setkání, které jsem si nechal na konec, bylo sdílení se jednotlivých členů komise, kdy každý měl několikaminutový prostor pro představení témat, která jsou v současnosti aktuální v tom „jeho“ prostoru. Z prezentací se vyklubala řada témat, jako např. Sexuální zneužívání nezletilých (Irsko, Belgie), „Tichá eutanazie“ ve zdravotnických zařízeních, Tolerovaná asistovaná sebevražda (Německo, Rakousko), Posouvání hranice potratu z 12. na 24. týden těhotenství (Portugalsko po vzoru Nizozemska), Problémy se skokovou imigrací a neschopností společnosti zajistit potřeby všech (Malta), Různé pohledy na probíhající válku na Ukrajině, problematika LGBTQ+ apod.

Co si z diskuze odvážíte?

Na všech uvedených příkladech bylo vidět, že prezentovaná témata byla známa všem, mění se pouze aktuálnost, tzn., co zrovna nejvíce rezonuje v té které zemi. Je to na jedné straně ukázka diverzity, na druhou stranu může být „přípravou“ pro ostatní země, do kterých uvedená problematika také s jistotou přijde. Z uvedené prezentace a následné diskuze vyplynulo, že každá země se vypořádává s jinou problematikou a zároveň že žádná ze společností není imunní v žádné oblasti, je vždy pouze otázkou času, kdy dané téma bude aktuální. Ukazuje se tak největší aspekt globalizace, kdy určitá témata rezonují bez ohledu na společnost a kulturu. Proto jsem rád, že jsem tuto zkušenost mohl prožít ve společnosti zástupců jiných národů a mohli jsme se společně sdílet a obohatit svými zkušenostmi.