Generální kapitula Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné v otázkách a odpovědích

V Nemi u Říma probíhala v září a říjnu 37. generální kapitula misionářů oblátů. Její atmosféru, náplň a cíle přibližuje v rozhovoru jeden ze dvou delegátů Středoevropské provincie Vlastimil Kadlec, OMI. Kapituly se účastnil spolu s provinciálem Felixem Rehbockem, OMI a dalšími 75 spolubratřími, kteří zastupují oblátskou rodinu celého světa.

Můžeš generální kapitulu představit? Proč je na světě a jak často se koná?

Jedna z konstitucí naší řehole říká, že generální kapitula je „nejvyšší autoritou v kongregaci. Schází se pravidelně, aby posílila jednotu, a vyjádřila tak účast všech na životě a poslání kongregace.“ Generální kapitula je tedy shromážděním zástupců všech oblátských správních celků z celého světa. Jsme rodinou rozsetou po více než 70 zemích, a tak je třeba se občas sejít, ohlédnout se společně za uplynulým obdobím z hlediska našeho zasvěceného života a naší misie, sdílet zkušenosti, společně „přečíst“ kontext, ve kterém se právě teď v různých částech světa nacházíme, uvědomit si jeho nejnaléhavější potřeby a výzvy, a na základě společného rozlišování předložit spolubratřím po celém světě základní priority našeho směřování do dalších let. Kapitula by tak měla zajišťovat věrnost našemu charismatu a zároveň ho novým způsobem vyjadřovat v nových podmínkách současné doby. Kapitula se schází jednou za šest let a volí také nového generálního představeného s jeho radou.

Kdo se tohoto setkání účastní a kde bychom vás všechny našli?

Delegáty kapituly jsou jednak představení jednotlivých oblátských provincií – ti se jí účastní z moci svého úřadu, ale také obláti volení ostatními spolubratry. Na kapitule je také zajištěna účast oblátů bratří. Letos se části kapituly účastnili jako hosté také zástupci asociovaných laiků ze všech pěti oblátských regionů. Spolu s pomocným personálem, který zajišťuje technický chod kapituly, je nás tu kolem stovky. 37. generální kapitula probíhá v Nemi, malém městečku nedaleko Říma.

V čem se tato kapitula liší od předchozích?

Mám zkušenost s předcházející kapitulou, a tak mohu říct, že to, co je společné, je opravdu velmi silný bratrský duch, ve kterém se relativizují všechny možné rozdíly, které mezi námi samozřejmě jsou. V atmosféře komunia nejsou ale překážkou, spíš vzájemným obohacením. A čím se letošní kapitula liší od předchozích? Liší se jako každá jiná výrazně. Je to dáno jiným kontextem, jinou dobou. Žijeme v době covidové, v době mnoha probíhajících válek, v době celosvětové vlny migrace a uprchlictví, ekonomické krize, ale také v době obrody církve, v době synodality a nového vnímání univerzálního bratrství. Jinakost kapituly je vždy dána jinakostí potřeb, důrazů a výzev v církvi a společnosti.

Jaká byla témata, kterými jste se zabývali?

Témata jsou částečně dána mottem, které jsme pro kapitulu předem zvolili: „Poutníci naděje v komuniu“, což je mimochodem motto velmi blízké nadcházejícímu Svatému roku v r. 2025. Je třeba ale říct, že my obláti jsme s ním přišli jako první a tím, kdo opisoval, bylo vatikánské dikasterium pro evangelizaci, které má přípravu Svatého roku na starosti. Ale hlavní obsah kapituly vyplývá z našeho sdílení, společné modlitby a věřím, že především ze společného naslouchání Duchu svatému. A tak mluvíme především o posílení role našich asociovaných laiků v našem životě i misii, o společném domovu a integrální ekologii v duchu Františkova Laudato si' a Fratelli tutti, o prvořadé důležitosti našeho zasvěceného života… Středem všeho je ale komunio, společenství v trojičním duchu na všech úrovních života a misie.

V tuto chvíli ještě kapitula probíhá, ale už se určitě můžeme zeptat na tvůj názor na nově zvoleného generálního představeného, jehož volba byla jedním z důležitých úkolů kapituly.

Luis Ignacio Rois Alonso. 14. generální představený misionářů oblátů. Myslím, že málokdo z oblátské rodiny by podle tohoto jména rozpoznal, o koho jde, protože všichni známe našeho nového generála jednoduše jako Chicha. A když ho teď jeden ze spolubratří oslovil „otče generále“, tak mu odpověděl: „Co blbneš? Nevíš, že jsem Chicho?!“ Osobně jsem z této volby nadšený. Chicho nebyl delegátem kapituly, a přesto byl zvolen, což se opravdu nestává často. Pro mě je to velké znamení nejen pro oblátskou rodinu, ale pro celou církev. Zvolili jsme člověka z periferie, šli jsme pro něj „františkovsky“ tak trochu na konec světa. Byl totiž dosud představeným naší komunity na poušti v Západní Sahaře. Chicho je španělský misionář oblát, který ale není v oblátské rodině neznámý. Byl léta členem generální správy a je to „ranař“. Je známý svými poměrně radikálními názory na naši misii i život. Důležití jsou pro něj chudí a komunita. Máme se prostě na co těšit.

Vlastimil Kadlec, OMI v rozhovoru s Hanou Koukalovou

Zdroj: oblati.cz