František: V evangeliu je světlo naděje pro trpící svět

V promluvě k Misionářům oblátům Panny Marie Neposkvrněné, které přijal papež František na audienci u příležitosti jejich generální kapituly, Svatý otec zdůraznil, že tváří v tvář dramatům lidstva je třeba svědčit o radosti a pokoji, a vyzval ke společenství, což je výzva, na níž může záviset budoucnost společného domova.

Křik země a nářek chudých, války a konflikty, které zalévají lidské dějiny krví, neutěšená situace milionů migrantů a uprchlíků, ekonomika, která činí bohaté ještě bohatšími a chudé ještě chudšími, to jsou některé aspekty scénáře, v němž může světlo naděje udržovat pouze evangelium.

Takto popsal papež František dnešní svět Misionářům oblátům Panny Marie Neposkvrněné, které přijal v Klementinském sále Apoštolského paláce u příležitosti jejich generální kapituly. "Svět je stále zotročen sobectvím a plný rozporů a rozdělení" a řeholní rodina, kterou založil svatý Evžen de Mazenodu, je povolána "přinášet evangelium naděje, radosti a pokoje".

O misii na periferiích světa

Vycházeje z tématu Kapituly "Poutníci naděje ve společenství", papež připomněl rozhodnutí řeholníků znovu objevit a žít "poutnictví v tomto světě, po boku mužů a žen, chudých a nejmenších na zemi", "vždy připravených vykročit, jako Ježíš se svými učedníky v evangeliu". Misie Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné, kteří působí v 70 zemích světa, je zaměřena na periferie, na "nejvzdálenější, nejchudší, na ty, ke kterým se nikdo nedostane", zdůrazňuje papež.

Misionáři naděje

František však také připomíná, že řeholníci se rozhodli být svědky naděje, což je ctnost, kterou dnešní svět téměř ztratil, a tak hledá zdroj svého štěstí jinde.

"Být misionáři naděje znamená umět číst znamení její skryté přítomnosti v každodenním životě lidí. Učte se rozpoznávat naději mezi chudými, ke kterým jste posláni, a kteří ji často dokážou najít i uprostřed nejtěžších situací. Nechte se evangelizovat chudými, které evangelizujete: oni vás učí cestě naděje pro církev i pro svět."

Výzva každodenního společenství

Papež dále hovořil o společenství, o které se řeholníci snaží ve svém každodenním životě.

"Společenství je dnes výzvou, na které může záviset budoucnost světa, církve i zasvěceného života. Abychom byli misionáři společenství, musíme ho nejprve žít sami mezi sebou, ve svých komunitách a ve vzájemných vztazích, a pak ho pěstovat se všemi bez výjimky."

Františkova výzva misionářům oblátům Neposkvrněné Panny Marie zní: "Buďte podporovateli společenství prostřednictvím projevů solidarity, blízkosti, synodality a bratrství se všemi a vezměte si příklad z evangelijního Dobrého Samaritána, abyste byli každému člověku nablízku láskou a něhou."

Péče o společný domov

A pokud jde o závazek ke společnému domovu, který chce řeholní rodina promítnout "do konkrétních rozhodnutí a činů", papež povzbuzuje, aby se v tomto směru i nadále pracovalo. 

"Naše matka Země nás živí, aniž by za to něco žádala; je na nás, abychom pochopili, že to nemůže dělat dál, pokud se o ni nebudeme starat i my. To vše jsou aspekty obrácení, ke kterému nás Pán neustále vyzývá. Návrat ke společnému Otci, návrat ke zdroji, návrat k první lásce, která vás přiměla všechno opustit a následovat Ježíše: to je duše zasvěcení a poslání!"

Nakonec František uvedl, že doufá, že charisma a misijní vize svatého Evžena "budou a zůstanou pro kongregaci referenčním bodem". Vybízí řeholníky, aby žili podle odkazu svého zakladatele, ve vzájemné lásce a "v horlivosti pro spásu duší", aby vždy považovali Ježíše a Marii "za společníky na cestě" a za příklad, který mají následovat, aby se mohli dát do služby Bohu.