František sekulárním institutům: Buďte v ulicích, kde jsou pošlapávána práva

Při přijetí účastníků valného shromáždění Světové konference sekulárních institutů ve Vatikánu papež doporučuje naslouchat lidem a podílet se na jejich bolestech a radostech: Jste povoláni tam, kde válka rozděluje národy, kde je upírána důstojnost. "Církev není laboratoří pro získání pohody a odpočinek, církev je posláním".

Fotogalerie

2

Uprostřed lidu na Boží způsob, rozjímat o Bohu v modlitbě, následovat povolání na hranici "někdy střežené v diskrétní rezervovanosti". František naznačil tato témata ve svém projevu k účastníkům valného shromáždění Světové konference sekulárních institutů, která dnes začíná v Římě. Třídenní akce, která se točí kolem tématu: "Služba autority a synodalita". Silný byl papežův důraz na otevírání cest i tehdy, když člověk nemá sílu, protože není uznáván jako pastýř, a především, jak připomíná, v "církevních kontextech blokovaných klerikalismem, který je zvráceností".

Myslím na společnosti, kde jsou ženám upírána práva a kde vy, jako se to stalo v Itálii s blahoslavenou Armidou Barelli, máte sílu věci změnit tím, že podpoříte jejich důstojnost. Mám na mysli ta místa, kterých je mnoho, v politice, ve společnosti, v kultuře, kde se vzdáváme myšlení, přizpůsobujeme se převládajícímu proudu nebo vlastnímu pohodlí, zatímco jste povoláni pamatovat na to, že osud každého člověka je spojen s osudem druhých. Neexistuje žádný samojediný osud.

Boží styl

Papežova úvaha vychází ze slova "světskost", z poslání a povolání církve vycházející ze světa, církve, která "není vzdálená, není oddělená od světa, ale je ponořená do světa a do dějin, aby byla jeho solí a světlem, semenem jednoty, naděje a spásy". Církev povolaná naslouchat a podílet se na "Božím stylu".

Vaše zvláštní poslání vás vede k tomu, abyste byli mezi lidmi, poznávali a chápali, co se odehrává v srdcích dnešních mužů a žen, abyste se společně radovali a trpěli ve vzájemné blízkosti.

Putování s lidmi

Jedná se o zúčastněnost, říká papež, která je spojena s kontemplací, svědectvím o Boží laskavosti prostřednictvím projevů lásky.

Jste povoláni prožívat všechnu nejistotu provizoria a všechnu krásu absolutna v obyčejném životě, na ulicích, kudy chodí lidé, kde je největší únava a bolest, kde se nerespektují práva, kde válka rozděluje národy, kde se upírá důstojnost.

Je to cesta, kterou je třeba projít s odvahou a silou, jež pramení z modlitby, protože, jak vysvětluje papež, "setkání s Ježíšem v modlitbě naplní vaše srdce jeho pokojem a láskou, které budete moci rozdávat druhým".

Společně jako Boží lid

František znovu zdůrazňuje, že je důležité být "hledači smyslu se všemi muži a ženami této doby, strážci radosti z milosrdenství, které se stalo tělem v našem životě". "Církev," potvrzuje papež, "není laboratoří, kde se můžeme uklidnit a odpočinout si, církev je posláním."

Tato cesta vyžaduje odbourání zvyklostí, které už nikoho neoslovují, rozbití vzorců, které hlásání nasazují uzdu, navrhování vtělených slov, která jsou schopna zasáhnout životy lidí, protože jsou živena životem, a ne abstraktními idejemi.

Semena a kvas

Poslední papežovo doporučení se týká postoje, který je třeba zaujmout, aby byla světu představena "světskost s mírností, bez nároků, ale s rozhodností a s autoritou, která pochází ze služby". Se stálým nasloucháním Duchu.

Kéž je vaše služba službou semene, službou kvasu, skrytou a zároveň zjevnou službou, která umí umírat v událostech - i v církevních událostech -, aby se mohly proměnit zevnitř a přinést plody dobra.

Nehledě na únavu, uzavřel František, se má přinášet světu "hlásání nového života, všeobecného bratrství a trvalého míru".