Ve svém projevu k účastníkům plenárního zasedání Papežské akademie věd papež připomněl prosbu, kterou svatý Jan Pavel II. adresoval Panně Marii, aby naše planeta nepoznala hrůzu jaderného konfliktu. Dnešní válka je podle něj "totální" třetí světovou válkou.
"Je třeba mobilizovat všechny poznatky založené na vědě a zkušenostech, abychom překonali bídu, chudobu, nová otroctví a vyhnuli se válkám. Odmítáním některých výzkumů, které za konkrétních historických okolností nevyhnutelně končí smrtí, se mohou vědci z celého světa spojit ve společné vůli odzbrojovat vědu a vytvářet sílu pro mír." Papež to zdůraznil při setkání s účastníky plenárního zasedání Papežské akademie věd na téma "Základní věda pro lidský rozvoj, mír a zdraví planety". Členy tohoto sboru František žádá, aby v této historické chvíli podporovali zejména poznání, jehož cílem je budování míru.
„Po dvou tragických světových válkách se zdálo, že se svět postupně naučí respektovat lidská práva, mezinárodní právo a různé formy spolupráce. Historie však bohužel vykazuje známky regrese. Nejenže se zintenzivňují anachronické konflikty, ale znovu se objevují uzavřené, rozjitřené a agresivní nacionalismy (srov. encyklika Fratelli tutti, 11), stejně jako nové války o nadvládu, které postihují civilní obyvatelstvo, staré lidi, děti a nemocné a všude způsobují zkázu.“
Svět dnes zahalují nové znepokojivé stíny, které se zdály být předurčeny k zániku. Papež v souvislosti s tímto chmurným scénářem poukazuje na světlo modlitby.
„Vážné obavy vzbuzují četné ozbrojené konflikty. Řekl jsem, že to byla třetí světová válka "po částech". Dnes snad můžeme říci "totální" a rizika pro lidi a planetu jsou stále větší. Svatý Jan Pavel II. děkoval Bohu za to, že na Mariinu přímluvu byl svět uchráněn před atomovou válkou. Bohužel se i nadále musíme modlit nad tímto nebezpečím, které mělo být již dávno zažehnáno.“
Papežova slova jsou také prosbou, výzvou, abychom naslouchali křiku bolesti země a těch, kdo jsou oběťmi nespravedlnosti.
„Ve jménu Boha, který stvořil všechny lidské bytosti pro společný osud štěstí, jsme dnes povoláni svědčit o naší bratrské podstatě svobody, spravedlnosti, dialogu, vzájemného setkávání, lásky a míru a vyhýbat se rozvíjení nenávisti, zášti, rozdělení, násilí a válek. Ve jménu Boha, který nám dal planetu, abychom ji chránili a rozvíjeli, jsme dnes povoláni k ekologické konverzi, abychom zachránili společný domov a naše životy spolu s životy budoucích generací, místo abychom zvyšovali nerovnost, vykořisťování a ničení.“
Papež dále zdůraznil, že "vědecké úspěchy tohoto století musí být vždy vedeny požadavky bratrství, spravedlnosti a míru a pomáhat řešit velké výzvy, kterým lidstvo a jeho životní prostředí čelí". Nucená práce, prostituce a obchod s lidskými orgány jsou "zločiny proti lidskosti, které jdou ruku v ruce s chudobou, a vyskytují se i ve vyspělých zemích, v našich městech". "Lidské tělo," vysvětluje papež, "nemůže být nikdy, ani zčásti, ani celé, předmětem obchodu!" Papež vybízí vědce, aby pracovali pro pravdu, svobodu, dialog, spravedlnost a mír: "dnes je katolická církev více než kdy jindy spojencem vědců, kteří vycházejí z této inspirace".
Ve svém projevu František položil také otázku, která se prolíná s historií: "Proč papežové, již od roku 1603, chtěli mít Akademii věd?" "Církev," poznamenal papež, "sdílí a podporuje vášeň pro vědecké bádání jako výraz lásky k pravdě, k poznání světa, makrokosmu a mikrokosmu, života v ohromující symfonii jeho forem. Základem je kontemplativní postoj. Nakonec František dodal, že je třeba "střežit stvoření."