V rozhovoru s papežem, který televize TVI/CNN Portugal odvysílala vcelku 5. září večer, je témat mnoho: válka na Ukrajině, zneužívání v církvi, Světové dny mládeže v Lisabonu 2023, synoda. Novinář Maria João Avillez prokládal tato hlavní témata otázkami ohledně papežova humoru, jeho dovolené a vkusu.
Rovnováha jako na moři, po velkých vlnách následuje určitý klid. Tak by se dal popsat rozhovor s papežem, který v horkých srpnových dnech, přesněji ve čtvrtek 11. srpna, vedl novinář Maria João Avillez pro portugalskou televizi TVI/CNN a který byl včera večer odvysílán celý. Z tohoto dlouhého rozhovoru bylo pořízeno mnoho videí a článků: od zneužívání v církvi, přes začlenění žen do římské kurie a synodality až po válku na Ukrajině, mezigenerační dialog, očekávání Světových dnů mládeže a papežovy prázdniny. Přehršel důležitých i méně důležitých témat, která František uzavírá svým klasickým: "Modlete se za mě".
Jak se dalo očekávat, Světové dny mládeže (WYD Lisabon 2023), které se budou konat příští rok v Portugalsku, jsou úvodním tématem rozhovoru: "Mám v plánu jet. Papež jede. Buď pojede František, nebo Jan XXIV., ale papež pojede". Tímto humorným tónem František vyjadřuje zájem církve o mladé lidi, který našel svůj největší výraz v "genialitě svatého Jana Pavla II.", když svolal tato světová setkání, "která univerzalizují mládež", a přestože mluví různými jazyky a pocházejí z různých kultur, "setkávají se a společně uskutečňují společné touhy, společná přání".
Papež tvrdí, že "mladí lidé mají svůj vlastní jazyk", "kulturu a pokrokový jazyk", a proto je třeba "naslouchat jejich způsobu interpretace a odpovídat jim způsobem, kterému rozumí". A poté, co zopakoval, že při setkání s mladými lidmi je třeba "být připraven na to, že budou mluvit jiným jazykem", poukázal na snadnost, s jakou mladí lidé překonávají rozdíly, mají větší "tendenci se sbližovat", protože mají společné zájmy, jako je sport, hudba, umění: "Mladí lidé jsou mnohem odvážnější, svobodnější". A Světový den mládeže by je měl sblížit, "ne uměle, ale prostřednictvím společných zájmů".
Na otázku, co mu jako pastýři přináší dialog s mladými lidmi, František odpověděl ve svém anekdotickém duchu o setkání ve Vatikánu s mladými lidmi z různých kontinentů, kteří nemusí být nutně katolíky nebo praktikujícími. "Učil jsem se tam, protože mě uváděli do velmi velkých obtíží a já jsem se nebál na ty obtíže reagovat," řekl papež, ale snažil se do těch potíží "vžít": "Někteří mě napadali, ale neuráželi mě, protože byli velmi upřímní". Papež také upřímně přiznal, že dialog s dospělými je pro něj "velmi obtížný" kvůli "dvojímu jazyku, tedy diplomatickému jazyku, kdy se říká jedno, ale myslí se druhé". Proto trvá na tom, že je třeba mladým lidem naslouchat a vést s nimi dialog, protože "když dáte mladým lidem prostor, je to upřímné".
Znovu se dotkl mezigeneračního dialogu, který je častým tématem Svatého otce: Mladí lidé se musí dívat do budoucnosti i do minulosti: "Mladí lidé, kteří se dívají pouze do budoucnosti, zůstávají bez obživy. Mladý člověk musí vést dialog se svými kořeny jako strom. Aby strom nesl ovoce, musí něco vycházet z kořene. Ale mám se tedy uchýlit ke kořeni? Ne, protože to nepřináší ovoce. Ale když se podíváme na kořeny, je to možné pouze prostřednictvím dialogu se staršími.”
Po odlehčenějším úseku rozhovoru, kde František hovořil o své mariánské úctě, jejíž zárodek se zrodil v lůně rodiny zasvěcené Marii Pomocnici křesťanů, o své náhlé lásce k "fatimskému tichu" - "které mě zanechalo němým" - a o svém způsobu modlitby, který se nezměnil, ale prohloubil, vyvolalo papežovu nevraživost téma zneužívání v církvi:
"Chci, aby to bylo jasné. Zneužívání ze strany mužů a žen v církvi - zneužívání autority, zneužívání moci a sexuální zneužívání - je zrůdnost." Dodává, že zneužívání je tragickou realitou, realitou všech dob, že má dokonce velké procento výskytu v rodinách, ve sportu a ve školství a že v církvi nemá nic společného s celibátem, jak si někteří myslí, ale je to prostě "zrůdnost muže nebo ženy z církve, kteří jsou psychicky nemocní nebo zlí a využívají svého postavení k osobnímu uspokojení. Je to ďábelské."
František jasně říká jednu věc: "Nulová tolerance. Nulová! Kněz nemůže zůstat knězem, pokud zneužívá. Nemůže. Protože je to nemocný člověk nebo zločinec, nevím. Ale nakonec je to nemocný člověk, ne? Je to lidská nízkost, nebo ne? A kněz je tu od toho, aby vedl lidi k Bohu, ne aby je ve jménu Boha ničil. Nulová tolerance".
Pokud jde o začlenění žen do různých kuriálních funkcí, které František v posledních letech zavedl, portugalský novinář Avillez jde přímo k věci a ptá se, jak se dívá na zvolení tří žen do biskupského dikasteria. Jak papež několikrát řekl, potvrzuje, že "církev je ženská. Církev je žena". Poukazuje však také na to, že "v běžné církevní správě chyběly ženy", a nemluví už jen o sekretářkách, ale i o takových pozicích, jako je viceguvernérka Vatikánu.
Pokud jde o způsobilost žen při volbě biskupů, František se svěřuje, že podle jeho osobní zkušenosti "nejzralejší zprávy, které jsem obdržel o svěcení seminaristů na kněze, podaly ženy". A dodává: "Jinými slovy, začlenění žen není feministický výstřelek, ale akt spravedlnosti, který byl z kulturního hlediska ponechán stranou."
O jejich administrativní schopnosti, "mateřství žen" při rozhodování, zvláště v konfliktech nebo těžkostech, papež vypráví na pozadí anekdot a zkušeností, aby pak poznamenal, že "ženy nikdy neopouštějí to, co je ztraceno" - například uvězněného syna - a jsou "schopny nést dál tu Boží vlastnost, kterou je něha". Ženskými postavami, které ho inspirovaly, jsou Judita ze Starého zákona a Panna Maria.
Od pauzy věnované humoru, "milosti", která Bergoglia charakterizuje, se rozhovor přesouvá k synodálnímu procesu, kterým církev v současné době prochází a který papež označuje za nutnost, na niž upozorňoval již svatý Pavel VI. po Druhém vatikánském koncilu, a k důvodu, proč zřídil generální sekretariát synody. Padesát let po svém vzniku hovoří církev o synodalitě.
"Někdy se člověk mylně domnívá, že synodalita je jako parlament, kde si každý říká, co chce. Ne, být synodou je něco jiného. Já jdu opačným směrem: žádná synoda neexistuje bez přítomnosti Ducha svatého," vysvětluje papež a dodává, že "na synodě existuje různost v tom, co kdo říká, ale je to Duch, kdo vytváří harmonii".
Je zřejmé, že téma války na Ukrajině muselo přijít na řadu, zejména vzhledem k četným papežovým výzvám k ukončení tohoto ďábelského konfliktu. Přestože však František několikrát vyjádřil ochotu navštívit Kyjev nebo Moskvu, říká, že "je to ve hvězdách, ještě nevím" kvůli svému stavu kolena. Na toto téma také uvedl, že den po rozhovoru, tj. 12. srpna, bude mluvit s prezidentem Zelenským. "Vedu s nimi dialog," řekl papež s odkazem na prezidenty Ruska a Ukrajiny. A připomíná návštěvu tří kardinálů v Kyjevě v jeho zastoupení: "Moje přítomnost je tam silná."
O tom, co by řekl oběma vůdcům: "Nevím, nevím, nevím, s oběma jsem vedl dialogy, oba mě tady navštívili, ne teď, ale dříve. Vždy jsem věřil, že dialog vždy vede k pokroku. Víte, kdo neumí vést dialog? Zvířata. Jsou to čisté instinkty. Když se necháte unést čistým instinktem? Dialog naopak znamená odložit instinkty a naslouchat. Dialog je obtížný."
Svěží nádech přichází v závěru rozhovoru, kdy Svatý otec hovoří o své dovolené, "čtení, poslechu hudby". Wagnerovy opery má velmi rád: "Ano, pouštím si je a při práci je poslouchám." Vstává brzy, "jako kuřata", slouží mši a začíná pracovat: "v devět hodin a v deset zhasínám světlo". Ale "podívejte se na okno". Ano, rozhovor končí slovem, které osvětluje a usměrňuje cestu církve:
"Řekl bych toto: podívejte se na okno. Podívejte se na okno. A zeptejte se sami sebe: "Má váš život otevřené okno? Pokud tomu tak není, otevřete jej co nejdříve. Nestůjte s nosem u zdi, problému, ať už je to cokoli. Vězte, že jdeme vstříc budoucnosti, že existuje cesta. Podívejte se na cestu. Neuzavírejte se do sebe. Okno je vždy otevřené. Ptám se: "Jaké je vaše okno? Jakou máte naději?" "Ach, to mě nenapadá." "Jakou máte naději?" ptám se. Dobře, hledejte a dělejte to, ale nemůžete žít bez naděje, nemůžete žít bez pozitivního "elã" [impulsu] naděje. Pokud to neuděláte, "šnečíte" jako šnek sami v sobě, a to je nezdravé. Otevřete okno, to je rada, kterou dávám při přípravě na Dny mládeže: Otevřete okno! Podívejte se dále, než je váš nos, dále! Podívejte se, otevřete se, udržujte horizont. A rozšiřte své srdce."