František pokračuje v reorganizaci římských papežských univerzit

Letos v únoru František přijal zástupce římských papežských univerzit a požádal je o vytvoření sborového útvaru, který by dokázal nakládat s bezprecedentními výzvami naší doby, přičemž poukázal na vatikánské Dikasterium pro kulturu a vzdělávání jako na opěrný bod. Začátkem srpna oznámil, že proces reorganizace papežských univerzit začne v polovině září, a jmenoval rektora Lateránské univerzity.

Fotogalerie

2

V sobotu 25. února papež František přijal ve vatikánské aule Pavla VI. rektory, profesory, studenty a zaměstnance akademických institucí spravovaných Svatým stolcem a požádal je, aby byli otevřeni odvážnému a bezprecedentnímu vývoji, který by podpořil všeobecné poslání církve. Jak prohlásil, univerzita není školou uniformity, ale harmonie mezi různými hlasy.

Zejména v postcovidové době, pokračoval papež, je naléhavě nutné zahájit proces, který by vedl k účinné, stabilní a organické součinnosti mezi akademickými institucemi, aby bylo možné lépe ctít specifické cíle každé z nich a podporovat všeobecné poslání církve. Jak dále poznamenal, tento proces nelze považovat za pouhou obrannou akci, jejímž cílem by bylo vyrovnat se s ubývajícími ekonomickými a lidskými zdroji. Spíše se jedná o vytvoření sborového útvaru mezi různými akademickými institucemi, které v Římě vznikly v průběhu staletí díky velkorysosti a prozíravosti mnoha řádů.

Staleté dědictví papežských fakult a univerzit je třeba rozvíjet a zahájit co nejdříve tento sborový proces, žádal František, a to vždy s ohledem na to, že skutečnost je důležitější než idea, vysvětlil citací z apoštolské exhortace Evangelii gaudium. Jak dodal, má-li totiž mít církev plodnou budoucnost, nemůže se její péče omezit na udržování toho, co jsme obdrželi: naopak, musí být otevřená odvážnému a v případě potřeby i bezprecedentnímu vývoji. V tomto ohledu papež poukázal na Dikasterium pro kulturu a vzdělávání jako na referenční bod, který má akademické instituce na této cestě doprovázet.

Začátkem srpna papež oznámil, že tento proces reorganizace římských katolických univerzit začne v polovině září, konkrétně 12.9. Učinil tak v osobním listě, jímž 1. srpna doprovodil jmenování nového rektora Lateránské univerzity (obdobně jako zaslal osobní list při jmenování nového prefekta Kongregace pro nauku víry), jímž se stal italský redemptorista Alfonso Amarante (1970). Navzdory svému relativně nízkému věku již zastával řadu akademických funkcí. Mimo jiné přednášel na Papežské teologické fakultě jižní Itálie v Neapoli a na Papežské univerzitě Urbaniana (2008-2016). Od roku 2017 je profesorem morální teologie na Lateránské univerzitě, jíž bude nyní rektorem.

V listě zaslaném u příležitosti jeho jmenování jej papež František žádá, aby dovedl do konce dílo, které dobře započal jeho předchůdce, profesor Vincenzo Buonomo. Spolupracovat s novým rektorem bude ředitel managementu, který mu bude pomáhat při administrativním a ekonomickém řízení a při vypracování plánu rozvoje, který z Lateránské univerzity učiní protagonistku v systému církevních a státních univerzit.

Svatý otec vyzývá monsignora Amaranteho, aby při didaktickém a administrativním plánování využil kompetentní univerzitní orgány a zapojil je, aby mohly podpořit didaktické a manažerské změny, které se ukáží jako nezbytné. Kromě toho mu bude nápomocna také Vyšší koordinační rada, kterou papež zřídil reskriptem z 21. srpna 2021 a do níž 1. srpna letošního roku zapojil další kvalifikované exponenty římské kurie a univerzitního světa, aby se „i institucionálně vyjádřilo zvláštní spojení mezi Lateránskou univerzitou a Apoštolským stolcem“. Noví členové této rady se ujmou svých funkcí 11. září t.r.

Nakonec papež František připomíná, že Amaranteho úkolem je rovněž zapojení Lateránské univerzity do procesu, který si papež osobně přeje a který koordinuje Dikasterium pro kulturu a vzdělávání, s ohledem na reorganizaci papežských akademických institucí v Římě. „Věřím, že jako hlas celé univerzity přispějete k tomuto procesu, který bude zahájen 12. září příštího roku, s inteligencí, rozvahou, kreativitou a odvahou“, uzavírá František.