František: kulturní dědictví je důležitým přínosem pro víru

Poselství papeže účastníkům konference, která se koná 4. a 5. května v Antonianu a je zaměřená na téma: "Charisma a tvořivost. Katalogizace, správa a inovativní projekty pro kulturní dědictví komunit zasvěceného života".

"Instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života byly a nadále jsou šiřiteli umění a kultury ve službě víry, správci velmi významné části kulturního dědictví církve a lidstva: archivů, knih, uměleckých a liturgických děl, samotných budov." Jejich hodnota "spočívá především ve schopnosti předávat náboženský, duchovní a kulturní význam, který pro kulturní statky institutů zasvěceného života tkví především v uznání jejich vztahu k dějinám, spiritualitě a tradicím konkrétních společenství, v praxi jejich charismatu". To zdůrazňuje papež František ve svém poselství účastníkům konference o kulturním dědictví institutů zasvěceného života, kterou podpořila Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života a Papežská rada pro kulturu ve spolupráci s Italskou biskupskou konferencí, Papežskou gregoriánskou univerzitou a univerzitou v Boloni.

Ochrana kulturního dědictví je břemenem, ale také příležitostí

Mezinárodní konference, pořádaná v Antonianu ve dnech 4. a 5. května za účasti Mezinárodní unie generálních představených ženských kongregací, Unie generálních představených mužských řeholí a Sekretariátu na pomoc klauzurním řeholnicím, je zaměřena na téma: "Charisma a tvořivost". Cílem této akce je upevnit a zefektivnit činnosti na ochranu a rozvoj tohoto kulturního dědictví, na nichž se podílejí všichni, kteří se tímto kulturním dědictvím zabývají.  "Od začátku svého pontifikátu," píše František, "jsem upozorňoval na správu církevních časných statků v přesvědčení, že církev má stejně jako věrný a rozvážný správce za úkol pečlivě se starat o to, co jí bylo svěřeno. Potřeba a někdy i břemeno ochrany se může stát příležitostí k obnově, přehodnocení vlastního charismatu, k jeho novému začlenění do současného sociokulturního kontextu a k jeho budoucímu plánování." Papež zopakoval svá slova z první konference, kterou podpořila Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života: "Věrnost charismatu zakladatelů a z něj vyplývajícímu duchovnímu dědictví spolu s cíli vlastními každému institutu zůstávají prvním kritériem pro hodnocení správy, řízení a všech zásahů v institutech, ať už jsou prováděny na jakékoli úrovni."
Papež poukazuje na potřebu identifikovat především "specifické rysy těchto statků, aby bylo možné definovat jejich historické, duchovní, teologické, církevní a právní charakteristiky", a potvrzuje, že je nutné "podporovat katalogizaci statků v jejich celistvosti a rozmanitosti (archivy, knihy, movitá a nemovitá umělecká díla)". Katalogizace je nutná "z důvodů služby kultuře, transparentnosti řízení a obezřetnosti, s ohledem na tisíce přírodních a lidských nebezpečí, kterým jsou tyto křehké poklady vystaveny". Je také důležité "zabývat se otázkami spojenými se správou kulturních statků, a to jak z hlediska jejich ekonomické udržitelnosti, tak z hlediska jejich přínosu k evangelizaci a prohlubování víry".

Odprodej dědictví

František v poselství zdůrazňuje potřebu zaměřit se na "opětovné využití nevyužívaného nemovitého majetku, což je dnes ještě naléhavější nejen kvůli početnímu úbytku komunit zasvěceného života a nutnosti najít zdroje potřebné k péči o starší a nemocné sestry a bratry, ale také zejména kvůli dopadům zrychlujících se legislativních změn a nezbytným požadavkům na přizpůsobení se". Zbavování se statků je také způsobeno "ekonomickou zátěží, kterou nesou výše uvedená společenství, zejména v Evropě, v souvislosti s běžnou i mimořádnou údržbou a ochranou". Problém je třeba řešit "nikoliv náhlými nebo ukvapenými rozhodnutími, ale s celkovou vizí a prozíravým plánováním, případně také s využitím osvědčených odborných zkušeností". Nakládání s kulturním dědictvím je "obzvláště citlivou a složitou záležitostí, která může přitahovat nekalé zájmy lidí bez skrupulí a být pro věřící příležitostí ke skandálu. Z toho vyplývá," uzavírá poselství, "že je třeba jednat s velkou obezřetností a opatrností a také vytvořit institucionální struktury, které by doprovázely méně připravené komunity".

(pb)