Přes 24,5 tisíce vstupů zaznamenali organizátoři Noci kostelů v Moravskoslezském kraji a na Jesenicku. V ostravsko-opavské diecézi se v pátek 2. června otevřelo přes 130 sakrálních staveb.
Ať už si cestu do kostela zapojeného v Noci kostelů našlo v průběhu večera cestu pár desítek lidí nebo přes 1200 jako v případě frýdecké baziliky, program vždy neslo nadšení místních organizátorů. Někdo přišel cíleně na vystoupení dětí nebo hudební koncert, jiní oživili také prostor okolo kostela (např. v Ostravě-Přívozu), a tak mohli oslovit kolemjdoucí. Návštěvníci si našli cestu i na odlehlejší místa: třeba večerní návštěvu kaple na Gruni u Starých Hamer si nenechala ujít stovka lidí. Podobný počet vyšlapal také kopec ke kapli sv. Antonína na Prašivé.
Nejzápadněji položený sakrální objekt celé Noci kostelů v ostravsko-opavské diecézi byl bez nadsázky i nejpozoruhodnějším. Aniž bychom chtěli jakkoli podceňovat význam a krásu ostatních bohostánků zapojených do tohoto projektu, hřbitovní kostelík sv. Kříže v Javorníku je vskutku unikát. Nedávno objevené a zrestaurované nástěnné malby pokrývající celé kněžiště včetně stropu a velkou část lodi si nenechal ujít nespočet užaslých návštěvníků, obdivujících díla stará stovky let, přičemž nejstarší vyobrazení odhadovala jedna z provádějících kunsthistoriček na 13. století.
Kouzlo místa dýchlo a průběžně dýchalo na každého, ať už si prohlížel christologický cyklus na jedné ze stěn chrámové lodi, obrovitánskou postavu sv. Kryštofa vedle vítězného oblouku či podle zmíněné dámy vůbec nejstarší „kousek“ v kostelíku – v presbytáři namalované apoštoly. Lidi sem přijíždějící ze všech možných stran dost zaujal i pozůstatek někdejšího svatostánku zapuštěný do zdi v místě Ježíšova srdce, jiní zase obdivovali sytost barev výjevů a ještě jiní skutečnost, že některé malby se očividně překrývají, což je dokladem jejich rozdílného stáří. Skutečně byl na každém znát respekt vůči místu i vůči těm, kteří ho před dávnými staletími těmito skvostnými výjevy obdařili.
Ve Vidnavě se pak veřejnosti otevřely oba chrámy, jak ten zasvěcený sv. Kateřině, tak ten s patrociniem sv. Františka. V prvně jmenovaném podkreslovaly atmosféru z kůru varhany a zpěv, navíc zde měli návštěvníci možnost vystoupat na věž a podívat se do dalekého i blízkého okolí, třeba na již zmíněný kostel sv. Františka, načež do něj rovněž zavítat a dozvědět se něco o jeho historii.
V Petrovicích u Krnova zněly kostelem sv. Rocha flétny, jež skladbami vybranými speciálně pro tento večer rozezvučel soubor zobcových fléten Flautisti ze ZUŠ Franze Schuberta ve Zlatých Horách. Skladby si vyslechlo o poznání méně lidí, než navštívilo jiné kostely, což jim ale nijak neubíralo na působnosti, zvláště když zněly v prostorách prosycených znatelnou promodleností.