FOTOGALERIE: K Panně Marii na Slezskou Ostravu i do Domaslavic

Stovky lidí o víkendu putovaly za Pannou Marií Karmelskou na Slezskou Ostravu a do Domaslavic na Frýdecku. Přinášíme fotografie a několik střípků.

Fotogalerie

10

Do farního kostela na Slezskou Ostravu přišla první výprava o poutním víkendu už v pátek 14. července. Část z účastníků bohoslužby, kterou celebroval Mons. Josef Gazda, dorazila pěšky a po mši svaté pokračovala na haldu Ema.

V sobotu 15. července následovalo pět dalších bohoslužeb, po kterých katedrální farář Mons. Jan Plaček zval na občerstvení na místní faru. Poutníkům také připomínal minulost křesťanského života ve slezské části Ostravy. „Slezská, resp. Polská Ostrava se vzpomíná už v listině papeže Řehoře IX. z roku 1229. Tehdy spadala pod duchovní správu benediktinského kláštera v Orlové. První písemná zmínka o dřevěném kostele v Polské Ostravě je pak až z roku 1444,“ dozvěděli se od něj poutníci. Současný kostel byl posvěcen v roce 1783 – letos tedy slaví 240. výročí.

Mši svatou v 9.30 slavil P. Marek Jargus z blízké farnosti Ostrava-Radvanice. „Na začátku 20. století byl v těchto místech obrovský rozmach průmyslu a počtu obyvatel. Tento kostel tehdy přestal kapacitně stačit a vznikl proto další chrám u nás v Radvanicích. Dnes vidíme, že oba stačí bohatě, protože nás ubylo. Možná můžeme dnešní pouť prožít v modlitbě díků za dar víry, ale zároveň prosit, aby křesťanství a církev tady ve slezské části Ostravy znovu ožila,“ navázal na úvod mše svaté na historický exkurz Mons. Plačka.

P. Jargus se ke svému osobnímu vztahu k slezskoostravskému kostelu vrátil také v promluvě. „Protože bydlím v Radvanicích, tak kolem zdejšího kostela jezdím skoro každý den. Podvědomě tu přibrzdím, udělám znamení kříže a pozdravím Ježíše, Pannu Marii i svatého Josefa,“ zmínil s tím, že po celý život můžeme znova a znova objevovat Boží přítomnost kolem nás. „Svatý Pavel napsal, že ‘v Něm žijeme, pohybujeme se a jsme‘. Ne vždycky jsme ale schopní se zastavit a vnímat to.“ Zavzpomínal také na svého tatínka, který na pouť k Panně Marii Karmelské pravidelně jezdíval až do loňského roku, kdy zemřel. „Můj táta měl na svém stolečku vytištěný papír s citátem z knihy Genesis: ‘Jistě je Bůh na tomto místě, ale já jsem to nevěděl.’ To jsou slova z Jákobova nočního vidění, když s ním intenzivně komunikoval Hospodin. Když jsme tátovi přinášeli svaté přijímání, pokládali jsme Eucharistii právě na toto místo s papírem,“ vyzval v kázání k objevování Božího konání v našich životech.

Ctitelé Panny Marie Karmelské se scházejí pravidelně také v Domaslavicích. Poutní mši svatou tam v neděli 16. července celebroval P. Jiří Filipec. V promluvě poukázal na to, jak je důležitá pravidelná svátost smíření. „Kdyby zahradník na jaře zasel a nepečoval o nic, v létě najde zaplevelenou zahradu. Stejné to je, když slavíme svátost smíření jen jednou ročně o Velikonocích. Naše duše je pak zaplevelená hříchem,“ pozval poutníky k růstu v duchovním životě.