Fotogalerie: Biskup Martin a farníci ze Zlatých Hor připomněli mučedníka nacismu a tvůrce pokoje P. Vinzenze Braunera

Poslední lednovou neděli prožil biskup Martin David s farníky ve Zlatých Horách. Při nedělní bohoslužbě se sešli také proto, aby si připomněli odkaz P. Vinzenze Braunera - tamního faráře a starosty, který proslul svou odvahou tváří v tvář nástupu nacismu.

Fotogalerie

2

Biskup Martin David se zlatohorskou farností slavil nedělní mši svatou, při které také požehnal obraz P. Vinzenze Braunera. Kněz a mučedník nacismu pocházel ze Salisova, což je dnes okrajová část Zlatých Hor. Studoval ve Vidnavě a v Olomouci, později také ve Vratislavi. Jeho prvním kněžským působištěm byly Heřmanovice, později také Javorník ve Slezsku a od roku 1909 Zlaté Hory, kde působil až do smrti. Kromě běžné farní pastorace se tam věnoval spolkovému životu a rozvíjel poutní místo Maria Hilf nad městem. 

„Zapojil se také do práce ve veřejné sféře. V roce 1912 byl zvolen městským zastupitelem za německou křesťansko-sociální stranu, v roce 1923 se stal místostarostou a po komunálních volbách v roce 1927 byl zvolen starostou. V této funkci se kromě činností směřujících k povznesení města věnoval také sociální problematice. Na narůstající hospodářskou krizi reagoval zavedením institutu nouzových prací. Ten mu umožňoval vytváření pracovních míst pro nezaměstnané,“ cituje farnost Zlaté Hory na svém webu P. Jana Larische, který o P. Braunerovi napsal jednu ze svých knih. P. Brauner byl loajálním německým občanem nově vzniklé Československé republiky a s obavami sledoval nástup nacismu v Německu. Když se Sudety dostaly do rukou hitlerovského Německa, odmítl ve městě přivítat Adolfa Hitlera a velmi rychle se dostal do hledáčku gestapa.

„Dne 6. května 1941 byl zatčen a pět týdnů vězněn v Opavě. V polovině června byl propuštěn s tím, že se nesmí vrátit domů. Krátce působil v duchovní správě ve Schwiebusu a v Sommerfeldu. Prožité útrapy – pronásledování, zatčení, věznění, existenční nejistota, nemoc, touha po domově, ale hlavně pocit vnitřního utrpení nad osudem soukmenovců, vrhajících se do neštěstí a tragédie, kterému nedokázal zabránit – pohlcovaly víc a více jeho síly. Dne 30. ledna 1943 zemřel v Sommerfeldu ve věku nedožitých 66 let," píše P. Larisch.

Biskup Martin v nedělní homilii propojil evangelijní úryvek o osmeru blahoslavenstvích se životem P. Vinzenze. „O tom, že mezi tvůrce pokoje patřil P. Vinzenz, není pochyb. Velmi mu záleželo na dobrých vztazích mezi německým a českým obyvatelstvem ve městě a dělal všechno proto, aby ten pokoj lidé opravdu cítili a žilo se jim tady dobře. Stejně tak byl ale tím, kdo toužil po spravedlnosti a byl pro ni také pronásledován, když na konci třicátých let začal upozorňovat na nebezpečí národního socialismu. Zatímco mnozí nadšeně ve městě vítali Henleina i Hitlera a rozdmýchávali oheň rozdělení. Byl to Brauner, který se proti tomu vymezil a nakonec také rezignoval na funkci starosty města," zmínil v kázání biskup Martin.

P. Brauner podle něj z Ježíšových blahoslavenství nejen žil, ale také jako kněz pomáhal druhým zakoušet přísliby blahoslavenství: „Skrze hodnoty evangelia a blahoslavenství dokázal do té nesnadné doby vnášet to, co lidé potřebovali – útěchu, naději, pokoj, milosrdenství, vědomí Boží blízkosti . Tak se stal v této nelehké době světlem. Díky spojení s tím, který je Světlo světa." Po mši svaté zapálil biskup Martin svíčku na Braunerově hrobě.

Autorem fotoreportáže je Roman Polách ze spolku Člověk a Víra. Celá galerie je dostupná ZDE.