Farnost Zlaté Hory zve v neděli 13. února na pobožnost k Lurdské jeskyni na Starém Rejvízu

Úcta k Panně Marii Lurdské se od 11. února 1858, kdy se poprvé Panna Maria zjevila tehdy čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové ve skalní jeskyni „de Massabielle“, rozšířila po celém světě. Lurdské jeskyně najdeme v kostelích, na zahradách i ve volné přírodě. Místo zasvěcené Panně Marii z Lurd má také nejvýše položená vesnice v českém Slezsku. Rejvíz nedaleko Zlatých Hor na Jesenicku navštěvují turisté kvůli naučné stezce k mechovému jezírku, je zde však také filiální kostel Jména Panny Marie a již zmíněná Lurdská jeskyně. K ní se v neděli 13. února vydají zlatohorští farníci v čele s místním duchovním správcem.

„U příležitosti liturgické památky srdečně zveme v neděli 13. února 2022 na pobožnost u Jeskyně Panny Marie Lurdské na Rejvízu. Začátek pobožnosti je v 15.00 hodin. Kdo neznáte cestu, můžete se ve 14.00 hodin vydat s knězem na společnou cestu k tomuto krásnému místu, a to od kostela Jména Panny Marie,“ zve P. Bartłomiej Blaszka na Rejvíz. „Naše putování a modlitby budeme obětovat s prosbou o mír na celém světě a zvlášť za Ukrajinu. Pozor! Kousek cesty je strmý a celý Rajvíz pořádně zasněžený. Dobře se oblečte,“ upozorňuje zlatohorský farář.

Lurdská jeskyně v místě zvaném Josefovy skály byla zbudována v roce 1908 ke stoletému výročí rejvízského kostela a k padesátiletému výročí vzniku poutního místa ve francouzských Lurdech. Slavnostní otevření se konalo v roce 1909. Jaká mimořádná událost se v místě u Josefových skal stala, není známo. Známá je ale skutečnost, že lidé žijící v drsných podmínkách této horské oblasti dobře věděli o vyslyšení proseb k Panně Marii. Od roku 1909 vznikla tradice vynášení sošky Panny Marie Lurdské k Lurdské jeskyni. Vždy 1. května rejvízský farář Jaromír Pavlík vyzvedl sošku z místního kostela a s procesím věřících za zpěvu mariánských písní ji vynesl k Lurdské jeskyni, kde ji umístil nad zhotovený oltář.

Ve výklenku na skále stála asi 80 cm vysoká soška Panny Marie Lurdské. Kolem ní byl vytvořen klenutý šípkový keř s rozkvetlými růžemi. Pod soškou byl zhotoven kamenný oltář. Kámen nebyl kamenicky opracován, jen volně naskládán a zabetonován. Místo u Lurdské jeskyně sloužilo vždy do 31. října, kdy pan farář opět s procesím věřících odnesl sošku do kostela Panny Marie na Rejvízu. Místo přestalo plnit svou funkci po vyhnání německého obyvatelstva ze Zlatohorska po 2. světové válce a nástupu komunistické totality v roce 1948. Obnovy se dočkalo až na začátku 21. století. O znovupostavení kamenného oltáře se zasloužili členové občanského sdružení „Příznivci kamenných a sochařských děl na Jesenicku“.

Ve spolupráci s Lesy ČR, Lesní správou Jeseník se začalo s obnovou poutního místa 13. května 2006. Cílem bylo co nejvíce zachovat historický vzhled místa zachycený na dobových fotografiích a pohlednicích. „Byl zbudován nový přístupový chodník a z místních břidlic, kvarcitů a křemenů byl postaven nový oltář. Do parapetu oltáře byly symbolicky zazděny dva kusy bílého mramoru, zbytky dlažby z kaple sv. Anny v Horním Údolí. Místo sošky byl nad oltář umístěn obraz Panny Marie Lurdské – dílo člena sdružení a v prostoru Lurdské jeskyně byla vytvořena malá geologická expozice,“ uvedl na informační desce Jaroslav Čep.

Dílo bylo dokončeno po čtyřech měsících usilovné práce členů občanského sdružení a slavnostně otevřeno 28. září 2006. Obnovenou Lurdskou jeskyni požehnal vidnavský rodák Mons. Anton Otte, člen krajanského sdružení Ackermann Gemeinde, který usiloval o česko-německé porozumění a odpuštění válečných a poválečných křivd. Otec Otte zemřel 29. prosince 2021 v Německu ve věku 82 let.

Sv. Bernadettě Soubirousové se Panna Maria v Lurdech zjevila celkem osmnáctkrát. Poslední zjevení měla vizionářka 16. července 1858. Malá vesnička se proměnila v poutní místo a jednu z nejnavštěvovanějších mariánských svatyní na světě. K jeskyni, v níž vytryskl pramen vody, přichází od té doby velké množství poutníků, mezi nimi velký počet postižených nejrůznějšími neduhy.

Církevně uznaných zázračných uzdravení za sto let (do roku 1959) bylo 58, ale úlevu přinesla tato pouť mnohem většímu počtu lidí. Výzva Matky Boží k pokání probudila v církvi hlubší zájem o modlitbu a službu lásky a podnítila péči o trpící a nemocné. Slavení památky Panny Marie Lurdské povolil papež Lev XIII. (1891) a sv. Pius X. ji rozšířil na celou církev (1907).