Evropští biskupové znovu žádají o mír ve Svaté zemi a na Ukrajině

Rada biskupských konferencí Evropy (CCEE) se tento týden schází v La Vallettě na Maltě na svém výročním plenárním shromáždění. Zasedání s názvem "Nové kroky pro synodální církev v Evropě" začalo v pondělí 27. listopadu a potrvá do 30. listopadu. Předseda CCEE, vilniuský arcibiskup Gintaras Grušas, ve svém úvodním projevu potvrdil blízkost evropských biskupů všem, kteří trpí válkou na celém světě, a jejich prosbu o mír, zejména ve Svaté zemi, na Ukrajině a v Arménii.

Jedním z hlavních témat zahajovacího dne byly pokračující války ve Svaté zemi, na Ukrajině a nedávná válka v enklávě Náhorním Karabachu, kterou v září začal obsazovat Ázerbájdžán a donutil většinu arménského obyvatelstva uprchnout do Arménie.

Ve videohovoru z Jeruzaléma nabídl kardinál Pierbattista Pizzaballa, latinský patriarcha jeruzalémský, aktuální informace o nejnovějším vývoji ve Svaté zemi, včetně humanitárního příměří v Gaze a výměny vězňů a rukojmích.

Pokud jde o válku ve Svaté zemi, arcibiskup Grušas jménem evropských biskupských konferencí opět důrazně odsoudil teroristické útoky Hamásu ze 7. října. Zároveň odsoudil izraelskou vojenskou eskalaci vyvolanou tímto útokem, protože podle něj násilí nemůže být cestou k obraně věci. Předseda CCEE rovněž obnovil výzvu k definitivnímu příměří v pásmu Gazy, aby bylo možné pokračovat v propouštění rukojmích a aby humanitární koridory v Gaze zůstaly otevřené. V pondělí bylo čtyřdenní příměří zprostředkované Katarem a Egyptem díky dohodě mezi oběma stranami prodlouženo o další dva dny. Výměny vězňů a rukojmích se ukazují jako plodné a po čtyřech kolech bylo Izraeli předáno 76 rukojmích, zatímco 150 palestinských vězňů bylo propuštěno. Mezitím do pásma Gazy z hraničního přechodu Rafáh nadále proudí potraviny a další zásoby, které poskytují obyvatelům Gazy nezbytnou pomoc.

Arcibiskup Grušas se následně věnoval probíhající válce na Ukrajině, jejíž hlavní město Kyjev bylo v minulých dnech zasaženo největším útokem ruských dronů od začátku invaze v únoru 2022. Poznamenal, že příliv ukrajinských uprchlíků do zemí EU si vyžádal nadměrné úsilí evropských církví, které se zavázaly poskytovat nejen humanitární, ale i pastorační pomoc těm, kteří ze země uprchli. I zde předseda CCEE apeloval na zajištění spravedlivého míru v souladu s mezinárodním právem, který je podle něj jednou z velkých obětí této situace.

Předseda CCEE se ve svém projevu věnoval i dalším otázkám, včetně ochrany života, a poukázal zejména na nedávný případ Indi Gregory ve Velké Británii a na francouzský plán uzákonit právo na potrat. Uvedl, že CCEE sdílí obavy francouzských biskupů z kontroverzního projektu, který oznámil prezident Emmanuel Macron. V souvislosti s Indi Gregory uvedl, že vložení pravomoci rozhodovat o tom, zda bude člověk žít, nebo zemře, do rukou soudce je nepřijatelné.

V úterý začali evropští biskupové diskutovat o ústředním tématu shromáždění, které se soustředí na synodální proces 2021-2024. Diskuze se budou odvíjet od tří hlavních témat: aktuální informace o nedávné biskupské synodě v Římě s ohledem na její druhou část, která se bude konat v říjnu 2024; vztah mezi synodou a nadnárodními strukturami; a aktualizace Charta Œcumenica, společného dokumentu o spolupráci mezi křesťanskými církvemi v Evropě, který v roce 2001 podepsaly CCEE a Konference evropských církví (CEC).

Mezi hlavními řečníky jsou kardinál Mario Grech, generální sekretář synody, kardinál Jean-Claude Hollerich, generální referent XVI. řádného generálního shromáždění biskupské synody, a biskup Mariano Crociata, předseda Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE).

Shromáždění bude zakončeno závěrečným poselstvím předsedy.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce