Albánský arcibiskup Angelo Massafra ze Shkodër-Pultu, člen Komise pro pastoraci v sociální oblasti Rady biskupských konferencí Evropy (CCEE), ve svém poselství k nadcházejícímu „Období stvoření“ opakuje výzvu papeže Františka k ekologické konverzi a připomíná, že za současnou klimatickou krizi může především člověk.
V době, kdy se církev připravuje na slavení Období stvoření, od 1. září, Světového dne modliteb za péči o stvoření, do 4. října, svátku svatého Františka z Assisi, patrona ekologie, se evropští biskupové připojují k výzvě papeže Františka k ekologické konverzi, která má chránit a zachovat náš společný domov před zničením, a vyzývají zejména křesťany, aby byli "mluvčími" toho, co planeta potřebuje.
Období stvoření slaví křesťanské církve na celém světě každoročně jako čas modliteb a akcí za ochranu našeho společného domova prostřednictvím odpovědného hospodaření. Je to čas milosti, který církev v ekumenickém dialogu nabízí lidstvu, aby obnovilo svůj vztah ke Stvořiteli a ke stvoření prostřednictvím oslav, obrácení a odhodlání k činům.
Navrhované téma letošního roku zní "Naslouchání hlasu stvoření" a naléhavost tohoto počínání symbolizuje "hořící keř" (Ex 3, 1-12), který odkazuje na výskyt nepřirozených požárů jako znamení ničivých dopadů, jež mají klimatické změny na nejzranitelnější části naší planety.
"Zejména náš evropský kontinent se potýká se skutečnou ekologickou katastrofou, kterou v 97 % případů lze připsat na vrub činnosti člověka," říká arcibiskup Angelo Massafra OFM ze Shkodër-Pultu, člen Komise pro pastoraci v sociální oblasti Rady biskupských konferencí Evropy (CCEE).
"Podle posledních odhadů ve 27 zemích Evropské unie požáry od začátku roku zdevastovaly již celkem 517 881 hektarů, zatímco v předchozím roce to bylo 470 359 hektarů," píše předseda Albánské biskupské konference ve zprávě k výroční připomínce.
"Je znepokojující, že vědci již nyní vyslovují hypotézy o přechodu z naší éry (antropocénu) do příští, které již dali název "pyrocen", jehož důsledky jsou již patrné vzhledem k tomu, že emise CO2 dosáhly úrovně, kterou planeta nepoznala již více než 3 miliony let."
Ve svém poselství prelát také upozorňuje na "nevyčíslitelné" škody na životním prostředí způsobené válkami, zejména konfliktem na Ukrajině, ale i v jiných oblastech planety. Připomíná zejména válku ve Vietnamu v šedesátých letech, kdy americké síly masivně rozprašovaly defolianty a herbicidy a napalm nad venkovskými oblastmi jižního Vietnamu ve snaze připravit partyzány Vietkongu o potraviny a vegetaci, což způsobilo to, co bylo označeno jako "ekocida".
Uvádí také silné znečištění ovzduší způsobené vypalováním ropných zařízení v Kuvajtu během první války v Perském zálivu proti Iráku (1990-1991) a v nedávné době válku v Jemenu a Sýrii se znečištěním půdy a vodních toků.
S odkazem na probíhající válku na Ukrajině arcibiskup Massafra poznamenává, že odborníci v současnosti odhadují, že dlouhodobé důsledky tohoto konfliktu mohou způsobit rakovinu, respirační onemocnění a opožděný vývoj dětí.
V této souvislosti albánský prelát poznamenává, že "je-li ruka člověka hlavní příčinou" současné globální ekologické krize, "stejná ruka" může najít její řešení, jak k tomu opakovaně vyzval papež František a jak to 21. července zopakoval ve svém poselství k letošnímu Období stvoření.
V tomto poselství papež požádal členy OSN o "účinné naplňování" Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015. Papežovo poselství, říká arcibiskup Massafra, nebylo "zbožným napomínáním", ale "skutečnou výzvou, která byla adresována mocným Země a představitelům jednotlivých národů (ať už bohatých, nebo chudých), každému pro jejich vlastní roli".
Je to však také výzva k ekologické konverzi adresovaná všem jednotlivcům a společenstvím, a zejména křesťanům.
Poselství arcibiskupa Massafry proto končí nadějí, že Světový den modliteb za péči o stvoření 1. září může být "časem modlitby, ale také časem vážného obrácení individuálních postojů a návyků".
"My, evropští biskupové, se připojujeme k výzvě, kterou vydal papež František a v níž vyzývá všechny křesťany, aby se stali mluvčími těchto potřeb planety, jejíž hlas prozrazuje 'jistý druh nesouladu. Na jedné straně slyšíme líbeznou píseň oslavující našeho milovaného Stvořitele, na druhé straně úzkostnou prosbu, v níž se běduje nad naším špatným zacházením s tímto naším společným domovem'."