Evropský soud pro lidská práva rozhodne, zda byl zákaz bohoslužeb během pandemie koronaviru legální

Slovenský bývalý zvláštní vyslanec EU pro náboženskou svobodu ve světě, Ján Figeľ, podal k Evropskému soudu pro lidská práva žalobu proti plošnému omezení veřejných bohoslužeb podle směrnice z roku 2021. Klíčová otázka zní, zda byly plošné zákazy veřejných bohoslužeb slučitelné s mezinárodním lidským právem na společné praktikování náboženské svobody.

"Náboženská svoboda jako základní lidské právo si zaslouží nejvyšší úroveň ochrany. Zakazovat lidem bohoslužby je hluboce neliberální a nelegitimní. Zákazy bohoslužeb byly nespravedlivé a nepřiměřené. Naše argumenty předložené soudu jasně ukazují, že plošné zákazy byly porušením náboženské svobody podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv," prohlásil Ján Figeľ, kterého společně zastupuje organizace na ochranu lidských práv ADF International a slovenský právník Martin Timčák.

Figeľův případ by mohl být prvním, v němž Evropský soud pro lidská práva rozhodne o plošných zákazech veřejných bohoslužeb během pandemie covidu19. Rozhodnutí by bylo precedentem pro 46 evropských států s 676 miliony občanů. 

"Jsme odhodláni podpořit Jána Figeľa a jeho obranu náboženské svobody. Mezinárodní právní rámec chrání toto právo zcela jasně, neboť z něj mají prospěch všichni – lidé věřící i lidé bez vyznání. Základní svobody platí pro všechny a v době krize je třeba je chránit, nikoliv oslabovat," uvedla Adina Portaru, vedoucí poradkyně ADF International.

Individuální nebo digitální bohoslužby nestačí

V předložených argumentech Figeľův právní tým zdůrazňuje, že náboženská svoboda zahrnuje podle zákona konkrétně právo na společné praktikování náboženského vyznání. Slovenská vláda již dříve argumentovala tím, že spiritualitu lze prožívat individuálně. Jak však opakovaně potvrdil Evropský soud pro lidská práva, svoboda náboženského vyznání výslovně zahrnuje "svobodu projevovat své náboženství nejen sám a v soukromí, ale také ve společenství s ostatními, na veřejnosti a v kruhu těch, jejichž víru člověk sdílí."

Slovenská vláda jako odůvodnění plošného zákazu uvedla také možnost digitální bohoslužby. Nedávná soudní rozhodnutí v celé Evropě však dospívají k odlišným závěrům. Nejvyšší civilní soud ve Skotsku uvedl, že digitální možnosti "je nejlépe vnímat jako alternativu k bohoslužbě, nikoli jako bohoslužbu samotnou".

Plošný zákaz nebyl ani přiměřený, ani vhodný, ani nezbytný.

"Nikomu by nemělo být zakázáno pokojně vykonávat své přesvědčení a bylo zřejmé, že náboženské obřady lze během pandemie vykonávat bezpečně. Plošné zákazy ignorují ústřední roli, kterou náboženství hraje v životě věřících. Pro věřící lidi může být společná bohoslužba, duchovní výživa, stejně důležitá jako výživa tělesná. Proto si mezinárodní a evropské právo i naše vlastní ústava tak váží náboženské svobody. Očekávám, že Evropský soud pro lidská práva ji bude posuzovat komplexně a s citem pro roli lidských práv v demokratické společnosti," řekl Ján Figeľ při předložení argumentů.

Bývalý zvláštní vyslanec pro svobodu náboženského vyznání Ján Figeľ působil v letech 2004–2009 v různých funkcích jako evropský komisař. V roce 2016 byl jmenován zvláštním vyslancem pro svobodu náboženského vyznání nebo víry mimo EU, kterým byl do roku 2019.

Zdroj: Zenit