Duchovno a povědomí o víře mezi mladými lidmi roste

Papežská univerzita Svatého kříže v Římě ve spolupráci se španělským institutem pro výzkum veřejného mínění (GAD 3) představili 29. února výsledky studie na téma religiozita a víra mezi novými generacemi. Průzkumu, který se uskutečnil v osmi zemích světa, se zúčastnilo 4 889 mladých lidí ve věku 18-29 let. Nejvýznamnějším zjištěním studie je fakt, že zájem o duchovno mezi mladými ve světe roste.

Téměř 5 tisíc mladých lidí z Argentiny, Brazílie, Itálie, Keni, Mexika, Filipín, Španělska a Velké Británie se v období od listopadu do prosince loňského roku zúčastnili průzkumu o náboženství a víře, který realizovala Papežská univerzita Svatého kříže (PUSC) a sedm dalších partnerských univerzit z celého světa. Jedinečnost tohoto výzkumu, který byl představen ve čtvrtek 29. února, spočívá v tom, že byl proveden na mezinárodní úrovni a přináší povzbudivý obraz dnešní mládeže. 

“V posledních letech se spiritualita mladých lidí v 83 % případů nezměnila, nebo dokonce vzrostla,“ komentuje výsledky profesorka Gema Maria Bellidová, která na fakultě sociálních institucionálních komunikací PUSC vyučuje předmět základy institucionální komunikace a byla vedoucí této studie. "Většina chlapců a dívek věří v Boha a vnímá církev jako průvodce, nikoli jako politickou instituci." Mezi obecné výsledky studie patří nárůst občanského cítění a zájmu o sociální otázky.

Podle zjištěných údajů sociální otázky a modlitba jsou pro mladé nejvýznamnějšími tématy, ve kterých se se nechávají vést náboženstvím a spiritualitou, pokud mají učinit nějaká morální rozhodnutí. Existenci hříchu připouštějí věřící, nikoli ateisté, ale většina (67 %) se domnívá, že o tom, co je správné, rozhoduje svědomí. Proto je například válka považována za neospravedlnitelnou, stejně jako politická korupce a problémy životního prostředí. "To jsou opakující se témata, která spojují všechny mladé lidi bez ohledu na jejich víru," upozorňuje profesorka Bellidová s tím, že další konkrétní kritéria budou zkoumána v příští studii. 

Přestože je geografický původ dotazovaných silným faktorem, který ovlivňuje odpovědi respondentů, výzkum zaznamenává obecný nárůst víry žité z přesvědčení a praktikované například návštěvou bohoslužeb a přistupováním ke svátostem, tedy nikoli pouze z tradice nebo zvyku. Zjištěná tendence se ukazuje jako významný výsledek studie. "V této otázce jsou země rozděleny do tří skupin. Keňa, Filipíny a Brazílie vykazují silnou religiozitu a náboženskou praxi, dále jsme zaznamenali, že v Itálii a Španělsku se nižší procento mladých lidí označuje za věřící, ale zároveň vykazují hlubší povědomí o víře; Mexiko a Argentina jsou v tomto ohledu někde mezi a Velká Británie je ojedinělým případem."

Zajímavá je také skutečnost, že mnoho mladých lidí uvádí, že se za určitých okolností modlí. Tato tendence je společná pro všechny, včetně ateistů nebo agnostiků. Jako ateisté nebo agnostici se označuje 56 % mladých mužů a žijí především v Itálii a Španělsku, což jsou z výzkumu země s nejvyšší mírou sekularizace. Jako jeden z hlavních důvodů proč nemají víru, udávají nemožnost pochopit její princip. "Tato skutečnost se objevuje především v Itálii a ve Spojeném království," upřesňuje Bellidová.

Vedoucí výzkumu na závěr uvedla, že v následujících měsících, opět ve spolupráci s partnerskými univerzitami, budou některé oblasti zkoumány hlouběji. "Budeme se zabývat tématy jako jsou mladí lidé a vztahy, mladí lidé a práce a společné dobro. Cílem průzkumu je přizpůsobit vzdělávací nabídku skutečným potřebám mladých."

Více informací o výzkumu naleznete zde. 

Zdroj: Vatican News, italská sekce