Duchovní službu poslancům a zaměstnancům Sněmovny budou poskytovat dva kaplani. Činnost zahájí v červnu ekumenickou bohoslužbou ve sněmovní kapli. Memorandum o duchovní službě dnes podepsali sněmovní kancléř Martin Plíšek a představitelé České biskupské konference a Ekumenické rady církví. Ve Sněmovně se už pravidelně konají duchovní setkání, která jsou však hromadná. Činnost kaplanů se zaměří na službu jednotlivcům.
"Zvolili jsme model, že jeden kaplan bude z římskokatolické církve a druhý z protestantské církve," uvedl po podpisu memoranda Plíšek. Kaplani by měli svou službu poskytovat zejména ve sněmovní kapli. Česká biskupská konference nominovala Milana Hanuše z Metropolitní kapituly u svatého Víta a Ekumenická rada církví Daniela Kvasničku z Církve bratrské. Každý z nich by měl podle Plíška docházet do Sněmovny zhruba jednou týdně v určitý čas, možná bude i individuální dohoda se zájemci o duchovní službu.
"Chceme respektovat to, že lidé v politice, pokud jsou věřící, mají každý své zázemí ve své církvi, ve své farnosti nebo mají svého duchovního vůdce či zpovědníka. Nic z toho nechceme suplovat a nechceme, aby role kaplana ovlivňovala politiku. Je to nabídka služby," poznamenal předseda České biskupské konference Jan Graubner. Podle předsedy Ekumenické rady církví Tomáše Tyrlíka půjde o obdobnou pastoraci jako v armádě, v policii, v nemocnicích či ve vězeňství. "I tato duchovní služba pro poslance a zaměstnance je vyjádřením možnosti duchovního doprovázení ať už v krizových či jakýchkoli jiných situacích," uvedl.
Generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš zdůraznil, že činnost kaplanů nebude misijní, nebude motivovaná snahou získávat nové věřící. Kaplani by neměli veřejně propagovat jednotlivé poslance nebo strany, jejich služba má být politicky neutrální. Neměli by se ani zasazovat za zájmy jednotlivých církví. Vinš také poukázal na to, že kaplani budou reprezentovat obě vysílající organizace a budou nabízet duchovní službu všem bez ohledu na jejich církevní příslušnost.
K zavedení duchovní služby kaplanů se Sněmovna inspirovala v zahraničí. Roli ale hrála podle Plíška i poptávka od poslanců a zaměstnanců.
Kaple se ve Sněmovně otevřela před zhruba sedmi lety. Vznikla ve Šternberském paláci z bývalé šatny naproti prostorám takzvané konírny, v nichž se scházejí zejména poslanci zdravotnického a sociálního výboru. Hlavní objekty kaple tvoří velký kruhový stůl s výsečí a kříž. Vstup tvoří světelný koridor, jenž představuje přechod z civilního do duchovního prostředí.