V dopise adresovaném všem diecézním a eparchiálním biskupům na celém světě nabízejí sekretář a relátor synody úvahy o roli biskupů v synodálním procesu.
Kardinál Mario Grech, sekretář synyody a kardinál Jean Claude Hollerich, relátor synody, adresovali všem biskupům světa dopis, v němž se podělili o "několik úvah pro společné pochopení synodálního procesu, jeho průběhu a významu současné kontinentální fáze".
Kardinálové na úvod poznamenávají, že podle učení II. vatikánského koncilu má každý biskup "odpovědnost" za svou vlastní partikulární církev a zároveň "péči o univerzální církev". Vysvětlují, že samotným důvodem pro konání synody je "umožnit výkon druhého z těchto úkolů", přičemž současný synodální proces činí "roli pastýřů a jejich účast v jednotlivých etapách ještě zásadnější".
Kardinálové ve svém dopise zdůrazňují jediné téma synody: "Pro synodální církev: společenství, účast, poslání".
"Toto je tedy jediné téma, které jsme povoláni zkoumat v každé z fází procesu."
Výlučné zaměření na toto téma vylučuje možnost, že by jiná témata "skrytě zaváděli" ti, kdo by chtěli "zneužít shromáždění a nebrat ohled na konzultace s Božím lidem".
Kardinálové říkají, že "je pochopitelné", že v počáteční fázi synody "nebyl jasně definován rozsah či okraje tématu"; ty však podle nich byly v dalších krocích postupně upřesňovány. "Je důležité mít na paměti," říkají, že syntézy vytvořené v diecézní fázi "jsou výsledkem rozlišování pastýřů ohledně příspěvků, které zazněly během konzultací s Božím lidem".
Pracovní dokument kontinentální etapy má zase dát místním církvím příležitost naslouchat ostatním. Témata navržená v tomto dokumentu, dodávají, "netvoří program příštího shromáždění biskupské synody".
Tento proces naslouchání umožní místním církvím určit, co v každé z nich rezonuje, což biskupům umožní určit "priority, opakující se témata a výzvy k činnosti", které mohou být sdíleny a projednány na říjnovém generálním shromáždění.
Doufáme, že "na kontinentálních shromážděních zazní hlas jednotlivých církví s ještě větší silou".
"Čím více budeme růst v synodálním stylu církve, tím více se všichni jako členové Božího lidu - věřící i pastýři - naučíme cítit cum Ecclesia ["s církví"], ve věrnosti Božímu slovu a Tradici."
Cílem této synody je podle kardinálů především odpovědět na "velkou otázku, která je pro církev výzvou od II. vatikánského koncilu: Církvi, co o sobě říkáš?" Odpověď na tuto otázku lze podle nich nalézt v "církvi, která je 'konstitutivně synodální', kde jsou všichni povoláni k uplatňování svého církevního charismatu s ohledem na plnění společného poslání evangelizace".
Synodální proces, pokračují, ukazuje, jak je to možné: "Svatý Boží lid je subjektem synodálního procesu" právě prostřednictvím procesu naslouchání, který vede každý biskup ve své církvi.
Biskupové tedy mají v procesu dvojí roli: vedou konzultace ve svých místních církvích a v následujících fázích uplatňují své charisma rozlišování, vždy pod vedením papeže, který má "výsadu svolávat, předsedat a potvrzovat synodální shromáždění".
Tímto způsobem se podle nich služba biskupů "stává stále více rozhodující pro cestu Božího lidu".
Závěrem kardinálové zdůrazňují, že biskupové, sjednocení mezi sebou a s papežem a pod jeho vedením, reprezentují "celou církev ve svazku pokoje, lásky a jednoty".
Český překlad dopisu je v příloze.