Do Velikonoc se konají v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě kající procesí

Každý pátek do Velikonoc se konají v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku takzvaná kající procesí. Klášterem prochází průvod mnichů, kteří se hlasitě modlí. Mimo jiné třeba za ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Kající procesí se koná v postní době od Popeleční středy.

"Modlíme se především za vás, kteří jste s naším klášterem jakýmkoli způsobem spojeni nebo jej podporujete jak modlitbami, tak materiálně, ale také i za ochranu naší země," uvedl převor Jan Justin Berka. Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Česku, zdejší opatství založili v roce 1259 Rožmberkové.

Podle křesťanské tradice vyjadřuje sedm kajících žalmů nářek nad lidskými hříchy. Zároveň představují prosbu bohu o slitování a naději v jeho pomoc. Litanie Sanctorum se pak obrací ke všem svatým, kteří mohou u boha dosáhnout mocné přímluvy, protože pro jejich spravedlnost a svatost, s jakou žili na zemi, je jejich přímluva u boha milejší.

Budovu konventu, opatství a klášterní kostel cisterciáci získali zpět podle zákona v roce 1990. Předloni Ústavní soud potvrdil nárok opatství na pozemky v katastru obcí Vyšší Brod a Frymburk na Českokrumlovsku s rozlohou zhruba 2000 hektarů.

Majetek cisterciáků byl po druhé světové válce konfiskován na základě Benešových dekretů. Majetek řádu ale zabavili už nacisté, kteří cisterciáky vystěhovali či internovali. V letech 1945 až 1948 byly dva pokusy o konfiskaci ze strany československého státu, ale ani jeden nebyl úspěšný. Po roce 1948 byly vydané další dva konfiskační správní akty podle Benešových dekretů a podle cisterciáků i tato rozhodnutí vykazují značné formální vady. Podle rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2022 vyšebrodští cisterciáci s nacisty nekolaborovali a byli řádnými občany prvorepublikového Československa.