Do služby vysláni noví nemocniční kaplani

Ekumenická bohoslužba pro nemocniční kaplany z různých církví působící v Královéhradeckém a Pardubickém kraji se uskutečnila 21.1. v kostele sv. Vavřince v Náchodě v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů. Za ČBK se akce zúčastnil biskup Josef Kajnek.

O smyslu statutu nemocničních kaplanů pohovořil Mons. Pavel Rousek, prezident Diecézní katolické charity Hradec Králové a koordinátor nemocniční duchovní služby v královéhradecké diecézi.

Náchodské vyslání nemocničních kaplanů je ekumenické setkání. Jak v tomto směru mezi sebou jednotlivé církve spolupracují?

Církve se prostřednictvím České biskupské konference a Ekumenické rady církví domluvily v roce 2006, že budou v této věci spolupracovat. Podobně postupují i kaplani vojenští i další v tzv. kategoriální pastoraci. Uvědomuji si, že je to konkrétní prostor spolupráce i přes to, že nás některé věci dělí, tak tady se spojujeme a postupujeme společně. Uspořádali jsme toto vyslání nemocničních kaplanů v týdnu modliteb za jednotu křesťanů, takže to může být výraz konkrétní vzájemné lásky a bratrství. Může to tak být další krok vítězství nad rozdělením.

Po letech existence nemocničních kaplanů, jak se k této instituci staví stát a jak nemocniční zařízení?

Proběhla jednání a výsledkem je dohoda církví s Ministerstvem zdravotnictví z roku 2019. Od té doby se spolupráce rozvíjí a pokračuje. Je možné vnímat určitou osvětu v této oblasti, a tak nemocnice buď žádají o tuto službu, nebo tuto službu nemocničního kaplana nabízíme a domlouváme se na konkrétních podmínkách.

Co je stěžejním úkolem nemocničních kaplana?

Nemocniční kaplan poskytuje duchovní péči pacientům, personálu a návštěvníkům, řídí práci dobrovolníků v oblasti duchovní péče a zajišťuje kontakt s duchovními ostatních církví podle přání pacienta.

Dalo by se říci, že trochu fungují i jako "duchovní mobilní hospic"?

Nemocniční kaplan ve zdravotnických zařízeních může být součástí podpůrného a paliativního týmu - paliativní lékař, psycholog a kněz. Tak je snaha komplexně se postarat o pacienta. Jeho posláním je však být nablízku všem, se kterými se v nemocnici potká, s personálem, pacienty, příbuznými.

Jakou cestu ušlo nemocniční kaplanství od svého vzniku?

Křesťanství vždy mělo touhu vstupovat tam, kde je potřeba pomoci, kde lidé trpí, kde je potřeba přinést naději. Víme, že kněží vždy vstupovali do nemocnice navzdory všelijakým překážkám. Nyní je běžné, že nemocniční kaplani jsou zaměstnanci nemocnice, jsou součástí nemocničního personálu, a to je veliký pokrok. Je to samozřejmě proces, který pokračuje a hodně záleží na vedení nemocnice a také jak pokračuje osvěta v této oblasti.  

Kolik máme v naší diecézi takových kaplanů?

Když jsem se poprvé zúčastnil na několikadenním celostátním setkání kaplanů, které obyčejně bývá na Velehradě, byl jsem překvapen, že možná polovina kaplanů jsou ženy, tedy nemocniční kaplanky. V ČR je cca 130 nemocničních kaplanů, v královéhradecké diecézi je jich jedenáct, z toho tři ženy.  

Prochází pravidelnou formací, vzděláváním?

Jak jsem zmínil, každoroční setkání na Velehradě bývá spojeno s duchovní obnovou, vzděláváním. Kromě toho se tito lidé mají obyčejně formaci a vzdělávání na úrovni diecéze včetně supervize.