Vatikánské úřad pro nauku víry znovu potvrdil, že členství v zednářských lóžích není slučitelné s katolickou vírou. Připomněl to v odpovědi na dotaz filipínského biskupa, reagující rostoucí popularitu zednářství v jeho zemi.
Katoličtí věřící se nemohou připojit k zednářství kvůli jeho neslučitelnosti s učením církve. Dikasterium pro nauku víry to zdůrazňuje v nótě, vydané po audienci u Svatého otce 13. listopadu 2023, kterou odpovídá na otázku biskupa Julita Cortese z Dumaguete (Filipíny), znepokojeného počtem věřících, kteří vstupují do řad "svobodných zednářů". Odpověď dikasteria má pastorační charakter a vyzývá biskupy ke koordinovanému postupu založenému na katechezi, která potvrzuje učení církve.
V textu zveřejněném na internetových stránkách dikasteria čteme, že biskup Cortes se znepokojením poukázal na situaci, kterou v jeho diecézi působí neustálý nárůst počtu členů svobodného zednářství, a požádal o návrhy, jak na tuto skutečnost adekvátně reagovat z pastoračního hlediska, a to i s ohledem na doktrinální důsledky spojené s tímto jevem.
V nótě předložené papeži se zdůrazňuje, že členství v zednářských lóžích je na Filipínách velmi rozšířené a velké množství sympatizantů je přesvědčeno, že mezi členstvím v katolické církvi a zednářských lóžích není žádný rozpor. Bylo proto rozhodnuto, že by dikasterium mělo zasáhnout a zapojit biskupskou konferenci Filipín do realizace koordinované strategie mezi biskupy.
"Na věroučné úrovni je třeba připomenout, že aktivní příslušnost k zednářství je pro věřícího člena zakázána z důvodu neslučitelnosti katolické nauky a zednářství," stojí v nótě a co je také stanoveno jak v deklaraci Kongregace pro nauku víry o zednářství z roku 1983, tak ve směrnicích, které v roce 2003 zveřejnili sami filipínští biskupové.
Dikasterium potvrzuje, že na ty, kdo formálně a vědomě vstoupili do zednářských lóží a přijali zednářské zásady, se vztahují ustanovení výše zmíněné deklarace. Tato opatření se týkají také všech duchovních, kteří by se hlásili k zednářství. avrhuje filipínským biskupům, aby ve všech farnostech zavedli všeobecně přístupné katecheze o důvodech neslučitelnosti katolické víry a svobodného zednářství a zvážili rovněž, zda je vhodné vydat v této věci veřejné prohlášení.
Existuje více než 600 papežských dokumentů, které přímo i nepřímo, odsuzují zednářství. Počínaje encyklikou In Eminenti Apostolatus Specula Klementa XII. z 28. dubna 1738 až po Annum Ingressi Lva XIII. z roku 1902, přes Humanum Genus téhož papeže, která se stala milníkem v boji proti zednářství. Ve všech těchto dokumentech se odráží postoj církve k fenoménu zednářství, které bylo oficiálně založené v Anglii v roce 1717 pastorem Andersonem. Od roku 1903 se neobjevily žádné encykliky papežů, které by se formálně věnovaly odsouzení zednářství, ale kánon 2335 Kodexu kanonického práva z roku 1917 prohlašuje, že ti, kdo se připojí k zednářství nebo k jiným sdružením stejného druhu, která intrikují proti církvi, se ipso facto vystavují exkomunikaci.
Kodex kanonického práva z roku 1983 se o zednářství výslovně nezmiňuje. Dne 26. listopadu 1983 však uvádí Kongregace pro nauku víry, v jejímž čele tehdy stál kardinál Joseph Ratzinger, ve svém prohlášení, které je citováno i v tomto posledním dokumentu dikasteria, že byla vznesena otázka, zda se změnil úsudek církve o svobodném zednářství vzhledem k tomu, že v novém Kodexu kanonického práva není výslovně zmíněno, jak tomu bylo v předchozím kodexu, a že to bylo způsobeno redakčním kritériem, které bylo dodrženo i u jiných sdružení, která stejně tak nebyla zmíněna, protože jsou zahrnuta do širších kategorií. "Proto zůstává negativní úsudek církve o zednářských sdruženích nezměněn, protože jejich zásady byly vždy považovány za neslučitelné s učením církve, a tedy členství v nich zůstává zakázáno. Věřící, kteří jsou členy zednářských sdružení, jsou ve stavu těžkého hříchu a nemohou přijímat svaté přijímání," stálo v dokumentu kongregace.
Zdroj: Vatican News, italská sekce