Diecézní centrum života mládeže Vesmír existuje na přání arcibiskupa Karla Otčenáška již tři dekády.
Je zajímavé si všimnout, jak Vyšší Prozřetelnost dala právě skrze různé lidi a okolnosti vzniknout DCŽM Vesmír na místě, které je spojeno s bolestí, nenávistí a … i smrtí a tak navrátila místu Nový Život!
Kolem kostela sv. Matouše, v jehož blízkosti se DCŽM Vesmír nachází, byla obec Jedlová (Tannendorf), ve které ve staveních na loukách a stráních kolem kostela žilo na začátku 2. světové války přes šest set lidí! Protože ale většina těchto obyvatel byli Němci, museli po válce v r. 1945 odejít.
Začala nová historická etapa: život nebyl, obec pustla, domy padaly … včetně kostela. Obecní škola se začala brigádně a postupně přestavovat a zvětšovat na pionýrský tábor či rekreační zařízení. A lidé říkají, že to byli právě pionýři, kdo urychlili devastaci kostela sv. Matouše.
Rok 1992 přináší další etapu historie místa: Mons. Pavel Rousek je poslán, aby areál „Vesmíru“ změnil na místo, kam budou jezdit mladí lidé a nacházet tam své vrstevníky, kněze, přijetí, společenství …! A to trvá už 30 let.
Rozbitost kostela, vyjadřující co se děje, když člověk opustí Boha a opravdové hodnoty, je oživována a plněna mladými lidmi a nový životem. Kontrastuje zde tedy určitý „plod“ nenávisti a hněvu, zloby s Novým Životem Ducha, vytvářeným snahou o vzájemné vztahy lásky, v kterých je zvláštním způsobem „hmatatelný“ Bůh.
P. Tomáš Hoffmann, ředitel DCŽM Vesmír