O svátku Uvedení Páně do chrámu 2. února 2022 pozval arcibiskup Jan Graubner Bohu zasvěcené osoby své arcidiecéze ke společnému prožití Dne zasvěceného života. Po loňské pauze způsobené pandemií se tak v olomouckém Arcibiskupském kněžském semináři opět setkali řeholníci a zasvěcené osoby různých společenství.
Centrem setkání bylo slavení eucharistie v seminární kapli sv. Cyrila a Metoděje. V úvodu vyjádřil jménem všech přítomných P. Eliáš Paseka OFM vděčnost arcibiskupu Graubnerovi za to, že rok co rok slaví s řeholníky „jejich den“ a přináší je do oběti mše svaté. Olomoucký arcibiskup na jeho slova navázal vzpomínkou také na ty, které si Pán v nedávné době povolal.
Biskup Antonín Basler, kterému je svěřena oblast vztahů a spolupráce mezi diecézí a řeholními společnostmi, přirovnal ve své homilii zasvěcený život ke svíci. Jako Panna Maria nesla Světlo světa ve svém náručí do chrámu (viz Lk 2,22), tak i každá Bohu zasvěcená osoba nese Ježíše – je hořící svící, která rozlévá do tohoto světa světlo, jímž je sám Kristus. Poukázal také na význam křtu, z kterého zasvěcení Bohu vychází, a na důvěrnou odevzdanost mezi zasvěcenou osobou a Kristem.
K dopolednímu programu patřila přednáška rektora papežské koleje Nepomucenum v Římě a člena národního synodálního týmu P. Romana Czudka na téma „Moudrost vchází do svatých duší a tvoří z nich Boží přátele a proroky“ (Mdr 7,27) – znamení doby pro život církve na začátku třetího tisíciletí. Poukázal v ní na moudrost jako na postoj a schopnost rozlišovat pravé dobro vzhledem k cíli, na svatost jako duchovní oběť přinášenou Bohu k posvěcení všech a na přátelství, které z nás činí proroky, když v sobě necháváme Boží Slovo žít a promlouvat. Pravé přátelství totiž znamená chtít totéž a nechtít totéž co Přítel.