Delegáti synody se modlili za mír na světě

Delegáti Synody o synodalitě si 7. října připomenuli první výročí brutálního útoku Hamásu na Izrael a v rámci synodálních diskuzí debatovali o roli žen v církvi a jak vést dialog v synodálním procesu.

Pondělnímu dopolednímu zasedání synody s 351 účastníky předcházela modlitba za utrpení na Blízkém východě. Na brífinku pro novináře to oznámil prefekt Dikasteria pro komunikaci Paolo Ruffini. Poznamenal také, že papež František zaslal „v tento smutný den“ dopis katolíkům na Blízkém východě. 

Paolo Ruffini dále informoval, že kardinál Konrad Krajewski, papežský almužník, vyhlásil v pondělí odpoledne sbírku na podporu katolíků v Gaze. Jejím prostřednictvím bude podpořena jediná katolická farnost v Gaze a její kněz, P. Gabriel Romanelli, kterému papež denně volá, aby vyjádřil svou blízkost trpícím. Na této iniciativě se bude podílet 9 z 21 nových kardinálů, které papež v neděli jmenoval. 

Na úterý 8. října je naplánovaná čtvrtá generální kongregace. Shromáždění plánuje zvolit členy do komise pro přípravu závěrečného dokumentu podle článku 13 vnitřních předpisů. Poté budou předloženy výstupy z jednotlivých pracovních stolů.

Podle modelu přijatého již v prvním týdnu budou členové synody hlasovat o programu jednání a den bude pokračovat otevřenými diskusemi. První dvě témata fóra o pastorální teologii jsou naplánována na středeční odpoledne a jsou to: „Boží lid, subjekt misie" a  „Role a autorita biskupa v synodální církvi".

Dle kardinála Graciase církev musí stavět mosty a sama být mostem. To znamená, že je třeba věnovat pozornost různým kulturám a náboženstvím, pěstovat dialog a synodalitu. Kardinál Oswald Gracias, arcibiskup z Bombaje, je členem řádné rady synodního sekretariátu, rady kardinálů a pracovní skupiny, kterou papež František zřídil na začátku svého pontifikátu, aby pomáhala při řízení církve.

Během pondělního brífinku kardinál zdůraznil, že pokrok v synodalitě vyžaduje interkulturalitu. Dodal, že od Druhého vatikánského koncilu jsou přijetí a respekt k druhým široce zavedenými pojmy. Použil příklad synodální cesty v Asii, kde se shromáždění v roce 2022 zabývalo tématy, o nichž se v současnosti diskutuje na synodě, a upozornil na potřebu obnovit pastorační praxi.

Kardinál vysvětlil, že je nezbytné budovat Boží království v zemích s různými místními kulturami, nikoliv však proselytismem, rozdílů je třeba si vážit. Synodální přístup je nezbytný, aby se zabránilo vnucování pojmů nebo koncepcí. 

Kardinál Gracias zdůraznil, že pro vztahy s jinými náboženstvími je zásadní spolupráce, a řekl, že církev „už je nemůže nazývat jinými náboženstvími, ale blízkými náboženstvími“.

Asijští biskupové rovněž uznali význam digitálního světa a synodu vnímají jako pokračování své práce. „Jsem si jistý, že se věci zlepší,“ pokračoval kardinál, “a že bude více bratrství a lásky k církvi.“

Arcibiskup Gintaras Grušas, předseda Rady evropských biskupských konferencí a arcibiskup vilniuský, se během brífinku zaměřil na Den modliteb a půstu za světový mír.

Vysvětlil, že solidarita s těmi, kdo trpí následky války – podobně jako na Blízkém východě a na Ukrajině – dokazuje, že „všichni jsme jedna rodina, která se modlí za mír a jednotu“. Arcibiskup zdůraznil potřebu posilovat vazby mezi církvemi slovy: „vést dialog je naším posláním“. 

Vzájemné naslouchání je schopnost, která na synodě sílí, poznamenala sestra Mary Teresa Barronová, předsedkyně Mezinárodní unie generálních představených (UISG).

Podle ní se také zlepšila kapacita vzájemného naslouchání, což umožňuje lépe rozlišovat názory druhých. Naslouchání sbližuje lidi s těmi, kteří jsou vyloučeni a odsunuti na okraj společnosti.

UISG zase v rámci synodální iniciativy zřídila kancelář věnovanou synodalitě, jejíž součástí je interkulturní skupina zaměřená na prioritní naslouchání a budování lepších vztahů. Cílem je především pomáhat těm, kteří jsou na okraji společnosti, upřesnila s. Barronová a zaměřila se zejména na to, jak pokračovat v synodální cestě v Sýrii, Libanonu, Rusku, na Ukrajině, ve Vietnamu, Myanmaru a Indonésii.

Na otázku, jaký prostor mohou mít ženy v současné církvi, odpověděla slovy: „Existuje mnoho možností a příležitostí k vedení, ale je třeba je prozkoumat a posoudit.“

Uvedla, že v praxi se to liší, protože v některých zemích mohou být ženy v církvi vedoucími představitelkami a v jiných nikoli, avšak nejedná se o vysvěcení. A i když je pravda, že existují ženy, které se cítí být povolány ke kněžství, tato oblast se dotýká širších témat, jako je povolání Ducha Svatého ke službě, což není předmětem této synody.

Kardinál Gracias nicméně poznamenal, že ženy jsou v církvi v centru pozornosti, a informoval, že na posledních třech kardinálských koncilech se o úloze žen v církvi diskutovalo z teologického a pastoračního hlediska.

Poté byly vzneseny otázky ohledně pracovní komise zabývající se jmenováním biskupů a kardinál Gracias upřesnil, že skupiny zaměřené na roli biskupa jsou dvě, jedna se zabývá  samotnou úlohou biskupa a druhá procesem jmenování.

„Postava biskupa je pro církev zásadní a jeho jmenování by mělo probíhat co nejlépe,“ potvrdil kardinál a upřesnil, že obě skupiny začaly v této zásadní a pro církev důležité oblasti spolupracovat.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce

Redakčně upraveno