Cyrilometodějské oslavy s vděčností a prosbou za svobodu

Téměř 30 tisíc lidí se 5. července sešlo na nádvoří před velehradskou bazilikou k oslavě mše svaté u příležitosti Národní cyrilometodějské pouti. Jako jedno z témat ji letos provázela připomínka obětí komunistického režimu.

Jako hlavní celebrant ji zahájil olomoucký arcibiskup Josef Nuzík a přivítal při ní apoštolského nuncia Jude Thaddeuse Okola, své spolubratry biskupy z českých a moravských diecézí, zástupce slovenské biskupské konference biskupa Milana Lacha, prefekta vatikánského Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji a brněnského rodáka kardinála Michaela Czerného i představitele veřejné správy. Především ale všechny věřící shromážděné na Velehradě i ty, kteří bohoslužbu sledují skrze sdělovací prostředky. Předal pak slovo apoštolskému nunciovi, který přečetl list Svatého otce k předávání pallia a následně tuto insignii vložil arcibiskupu Nuzíkovi na ramena.

Ve své promluvě apoštolský nuncius Okolo tlumočil shromážděným pozdrav papeže Františka. „S radostí vám přináším zvláštní požehnání Jeho Svatosti, který váš národ a zdejší církev dobře zná a miluje,“ zdůraznil a připomněl také slova papeže Jana Pavla II. při jeho návštěvě na Velehradě. „Vštěpoval vám zde odvahu, abyste přispívali k uchování sjednocené Evropy a jejího smyslu, abyste uváděli ve skutek přání, že Evropa má dýchat oběma plícemi, tedy východní i západní. Minulý rok jsme si tu díky slovům proneseným dnes již panem arcibiskupem Josefem Nuzíkem připomínali Sluhu Božího arcibiskupa Stojana, který se neustále zasazoval o velmi pozitivně hodnocené sněmy napomáhající jednotě křesťanů,“ zmínil papežský vyslanec.

Následně se ještě vrátil k obřadu vložení pallia na ramena nového olomouckého arcibiskupa a osvětlil symboliku této insignie vyrobené z vlny z vlny beránků chovaných v římském opatství Tre Fontane. „Symbolika beránka je velmi důležitá. Pastýři jsou vyzýváni, aby pečovali o lid, který jim byl svěřen. Stejně jako pastýř nese na ramenou beránka, tak i pastýři církve mají pečovat o duše věřících,“ zmínil a dodal: „Kromě toho tento bílý vlněný pruh symbolizuje autoritu arcibiskupa-metropolity, jeho jednotu s papežem a jeho roli jako představitele příslušné arcidiecéze. V našem případě označuje jurisdikci metropolitního arcibiskupa v rámci moravských diecézí.“

Láska k vlasti nevede k nenávisti druhých

Obrátil pak pozornost k hlavním „oslavencům“, svatým Cyrilu a Metodějovi. „Poslání těchto bratří mělo dva klíčové rozměry: evangelizaci národů a rozvoj nové, dynamické civilizace. Přeložili do staroslověnštiny evangelium a liturgické texty západní církve, čímž oživili náboženský život vašich slovanských předků. Tyto překlady se pak staly základem pro literaturu a kulturu všech slovanských národů, posloužily k zavedení srozumitelného jazyka do posvátné i světské praxe a přispěly k formování určitého národního povědomí,“ zmínil arcibiskup Okolo.

Připomněl také, že náš národ prošel v minulosti mnoha zkouškami. „Nenechali jste se pokořit výzvami souvisejícími s vaší identitou a sjednocuje vás opravdový smysl pro vlast. Vaše státní hymna to vyjadřuje velmi výmluvným způsobem: ‚Kde domov můj?‘ Váš pocit sounáležitosti ale není výlučný a umíte se o něj podělit s ostatními. Dokážete nabídnout ostatním, aby vlídným a jedinečným způsobem zakusili, kdo jste a kde máte domov,“ řekl a citoval slova prvního československého prezidenta T. G. Masaryka: „Opravdová láska k národu je věc velmi krásná; u slušného a čestného člověka se rozumí sama sebou; proto se o ní mnoho nemluví. Musíme milovat svůj národ pozitivně, ale nemusíme proto nenávidět národy jiné.“

Právě to, že opravdová láska k vlasti nevylučuje ostatní a nepopírá lásku, kterou by ostatní měli mít ke svým národům, pak označil za jádro svého poselství při národní pouti. „Podle Masaryka platí, že kdyby každý měl opravdový smysl pro lásku ke své vlasti, která nikoho nevylučuje, nedocházelo by k válkám a konfliktům. Možná je to utopie, ale má pravdu,“ upozornil apoštolský nuncius a v závěru své promluvy pak poděkoval politikům, kteří v mezinárodní smlouvě, kterou Svatý stolec vyjednává s Českou republikou, vidí pozitivní krok vstříc spolupráci prospěšné pro dobro lidstva. „Nejde o rivalitu nebo soupeření či projev moci nebo mezinárodního vlivu. Tato smlouva co do svého obsahu slouží k tomu, aby se úsilí o dobro všech stalo ještě plodnějším,“ dodal a svou promluvu uzavřel slovy: „Kéž jsme zajedno a společně se podílíme na tolika obdivuhodných dílech, která jsou ke slávě Boží a k dobru lidstva.“ (plný text homilie zde)

Vděčnost za svobodu

V úvodu k přímluvám zmínil arcibiskup Nuzík na letošní 75. výročí vydání společného pastýřského listu „Hlas československých biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky“, kterou biskupové upozorňovali na hrozící ztrátu svobody po nástupu komunistického režimu. „Možnost žít ve svobodě, ač to nyní považujeme za samozřejmost, není dopřána ani dnes všem, buďme za to vděčni,“ vyzval věřící. Jednotliví lektoři pak prosili mimo jiné za možnost svobodně hlásat evangelium, za vedení Ducha pro biskupy nebo za politiky a státníky, aby svěřenou moc užívali vždy zodpovědně a k dobru celé společnosti.

Závěrem mše svaté pak zazněla jména pěti osob, které letos ocenila Česká biskupská konference. Řád sv. Cyrila a Metoděje za celoživotní tvorbu křesťanských pořadů v médiích převzal P. Jiří Florian z Centra náboženské tvorby v České televizi. Děkovné uznání ČBK za mimořádné působení v oblasti kultury převzali z rukou arcibiskupa Jana Graubnera sólista opery Národního divadla a Státní opery v Praze Roman Janál a zakladatel Spirituál kvintetu Jiří Tichota. Pamětní medaile ČBK byla udělena Jaroslavu Šturmovi za celoživotní službu ve prospěch dobra, především v oblasti podpory nemocných duší a pomoci dětem s kombinovaným postižením, a také doktoru Milanu Zbořilovi za celoživotní službu ve prospěch dobra, především za obětavost a odvahu v lékařském povolání – ten ale na Velehradě ze zdravotních důvodů nebyl přítomen a ocenění si převezme později. (Více informací o oceněných si lze přečíst zde.)

S pozdravy se posléze k poutníkům obrátili někteří z význačných hostí. Kardinál Michael Czerny vybídl věřící k modlitbě za probíhající celocírkevní synodu o synodalitě. „Církev se učí, jak být církev putující. Synoda je starobylá, nový je ale způsob, jak ji cirkev uskutečňuje. A dál dojdeme jen tehdy, když budeme v harmonii se vším ostatním putujícím lidem,“ upozornil. Pozdrav slovenské církve tlumočil řeckokatolický pomocný bratislavský biskup Milan Lach a jménem ostatních křesťanských církví v ČR vystoupil předseda Ekumenické rady církví v ČR Tomáš Tyrlík. Královéhradecký biskup Jan Vokál pak věřící pozval k účasti na národní pouti u příležitosti Svatého roku, pouť do Říma se uskuteční od 28. do 30. března příštího roku.

Milion pro charitativní projekty

Bohoslužbu pak uzavřel arcibiskup Nuzík poděkováním směřovaným mimo jiné k hudebníkům, kteří provedením skladeb Mons. Josefa Olejníka připomněli letošní 110. výročí jeho narození, a také ke krojovaným. Upozornil rovněž na výstavu „Výstava Nezapomínejme na zločiny komunismu“, která je k vidění v ambitu poutního areálu. „Přeji vám všem šťastnou cestu z této pouti. Kéž z ní nikdo neodcházíme s prázdným srdcem,“ dodal.

Pětadvacáté Dny lidí dobré vůle ještě pokračují koncertem dechové muziky, v 15.00 se pak v bazilice uskuteční východní liturgie s hlavním celebrantem biskupem Ladislavem Hučkem. V 17.00 program zakončí Cimbálová muzika Velehrad. „Dnešního svátečního dne se zúčastnilo téměř 30 tisíc nejen poutníků, včerejšího Večera lidí dobré vůle 20 tisíc lidí. Slavnostní poutní mši svatou doprovodilo na 150 hudebníků dechových muzik a desítky krojovaných nejen ze Zlínského kraje. Hudební doprovod zajistily Spojené dechové hudby Moravy, Pěvecký sbor Stojanova gymnázia Velehrad a smíšený pěvecký sbor Svatopluk,“ uvedl Josef Kořenek, tajemník Dnů lidí dobré vůle. Na charitativní projekty se během čtvrtečního koncertu vybral přes milion korun českých.