Karneval skončil! Po oslavách masopustu má následovat zklidnění.

Půlnocí na druhého března skončil masopust. Veselí, hody a průvody teď vystřídá zklidnění, přemýšlení a skromnost. Dnes je totiž Popeleční středa, první den 40denního předvelikonočního postního období. Půst přitom není něco podivného, odehrávajícího se za zdmi kostela. Z velké části odpovídá modernímu pohledu na svět, který zastává nejmladší generace. V současné situaci nám připomíná schopnost uskromnit se ve prospěch těch, kteří to potřebují, a zachovat si duševní pohodu i v nelehkých situacích. Čeští a moravští biskupové vyzvali k obětování letošních postů pro Ukrajinu.

Dovedete se vzdát zbytečností a soustředit se sami na sebe, na svoje zdraví, na svoje návyky, na vztahy s rodinou? Pomoci v nouzi někomu, kdo nám není lhostejný? A víte vůbec, s jakými tradicemi se půst pojí?

Pokud jste dodnes mysleli, že půst spočívá v sebemrskačském hladovění, mýlili jste se. Primární totiž není otázka toho, čím se stravujete nebo co si odpíráte. Důležité je najít si čas zastavit se, přemýšlet o nás a našich návycích a zkusit se zbavit toho, co nás tíží a co škodí lidem kolem nás. „V Bibli se píše: když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci. Půst nám má dát prostor k radosti z našeho lepšího já, z nového začátku. Dnes bychom tedy řekli, že půst je o seberozvoji a odstranění překážek v našem duchovním rozvoji,“ vysvětluje generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. „Ale je také o almužně, tedy schopnosti se rozdělit o svůj přebytek s potřebnými. Almužna není jen pár drobných žebrákovi pro naše lepší svědomí. V těchto dnech je to otevřenost pro poskytnutí pomoci lidem prchajícím před válkou,“ dodává vystudovaný teolog a ekonom.

Půst neznamená hlad

Půst ale neznamená přehánět to s hladověním. Na Popeleční středu, kdy postní doba začíná, a na Velký pátek, kdy končí, drží křesťané takzvaný přísný půst. Ten ale není až tak přísný, jak byste si mohli myslet. Jedná se o omezení na jedno hlavní jídlo, které má být bezmasé (ryby se nepočítají). Přísný půst mají držet všichni zdraví křesťané starší 14 a mladší 60 let. Ve všech ostatních dnech je střídmost v jídle dobrovolná.

Fialová, růžová a ticho

Po celou postní dobu se oltář nezdobí květinami. Oproti zbytku roku se křesťané ponořují do ticha: omezují hraní na hudební nástroje i zpěv. Výjimku tvoří jen čtvrtá neděle postní a také slavnosti a svátky významných svatých, pokud na toto období vyjdou. Liturgická barva postní doby je fialová, ale o čtvrté neděli se může používat růžová, která vyjadřuje radost blížících se Velikonoc.

Sypání popela na hlavu

Popeleční středa je první den půstu. Křesťané ji už od 11. století slaví přijetím popelce. Je to vlastně křížek, který jim kněz nakreslí popelem na čelo. Někdy farář také sype věřícím popel na hlavu. Symbolicky tak přiznáváme, že jsme se dopouštěli chyb a vyjadřujeme vůli polepšit se s nadějí, že nám Bůh odpustí. Odtud i hodně používané české přísloví. Popel se dřív používal jako čisticí prostředek například na mytí nádobí. Symbolizuje tedy, že křesťané jsou připraveni podstoupit očištění se od všeho špatného, co se jim vloni nepovedlo, a možnost začít nový rok s čistým štítem. Je to také symbol pomíjivosti – všichni jsme prach a v prach se navrátíme. Toto uvědomění nám má pomáhat nelpět tolik na světských statcích a získat nadhled.

Pálení kočiček a pašijové průvody s oslíkem

Narašené větvičky, kterým se říká kočičky nebo také ratolesti, jsou symbolem Květné neděle (poslední neděle před Velikocemi). Tento den si církev připomíná slavný vjezd Krista do Jeruzaléma. Mši proto předchází průvod, při kterém se zpívá a kočičky se kropí svěcenou vodou. Květná neděle je spolu s Velkým pátkem jedinou příležitostí zaslechnout v kostele vícehlasé pašijové zpěvy, tj. úryvky z evangelií o utrpení a smrti Ježíše Krista. Kočičky se po Květné neděli usuší a následující rok v se neděli před Popeleční středou spálí. Popel z nich se použije na Popeleční středu k udělení popelce. Jde o znamení kříže na čele, kterým si křesťané připomínají pomíjivost života i každodenní pěny dní.

40denní půst trvá 46 dnů

Postní doba oficiálně trvá čtyřicet dnů, jenže Popeleční středa je 46. den před Velikonoční nedělí. Jak to? Je to způsobené tím, že do postní doby se nezapočítávají neděle! Je jich celkem šest a za postní dny se nepovažují, protože každá neděle je svátek a den odpočinku. A i od půstu je dobré si odpočinout. To je také důvod, proč byl začátek postní doby v sedmém století přesunut ze 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu. Doba 40 dnů nebyla zvolena náhodně – symbolizuje čekání. Odkazuje jednak ke Starému zákonu, podle kterého Izraelité putovali 40 let po poušti při útěku z Egypta a také ke 40 dnům, které podle Nového zákona strávil Ježíš na poušti sám.

Co můžete o postu dělat, ať jste nebo nejste křesťan:

Pomáhejte ostatním. Pošlete peníze na některou z aktuálně vypsaných sbírek na pomoc Ukrajině. Pomozte jakékoliv mamince s kočárkem nebo babičce s nákupem. Navštivte svoje blízké.

Zkuste myslet na ty, co potřebují pomoc. Za nemocné, za osamělé, za lidi v nouzi a ve válce se můžete pomodlit, nebo jim i pomoci – ať už osobně nebo finančně. Inspirovat se můžete na těchto stránkách: https://www.charita.cz/ nebo https://www.stojimezaukrajinou.cz/.

Přemýšlejte o tom, za co utrácíte, a zkuste se uskromnit. Můžete omezit kouření, pití alkoholu i utrácení za nové oblečení. Dobrovolné uskromnění se může do budoucna hodit. Lepší je být připraven na dražší energie a menší kupní sílu, než se vyrovnávat s náhlým poklesem životní úrovně.

Zkuste omezit cestování autem a raději choďte pěšky. Procházky můžete využít k přemýšlení. Prospějete tak svojí hlavě i životnímu prostředí.

Přestaňte mrhat časem na sociálních sítích, na hrách u počítače, na koukání na televizi a dalších závislostech nebo činnostech, které vás nenaplňují štěstím.

Vzdejte se zbytečností, které vám jen překážejí. Vytřiďte šatník a domácnost, přebytky můžete odnést do Charity nebo dalších sběren pro uprchlíky. Prospějete tak sobě, někomu, kdo vaše svršky ještě využije, i přírodě.

Dělejte něco pro sebe. Abyste mohli lásku dávat ostatním, musíte nejdříve přijmout sami sebe takové, jací jste. Jezte tedy zdravě, přemýšlejte o tom, co jíte a proč, běžte si zacvičit.

Narovnejte si vztahy s blízkými. Sami nabízejte smíření: udělejte první krok k novému společnému začátku – objevujte v druhém člověku to dobré. Umět se usmířit je důležité pro budoucnost tohoto světa.

Každý pátek si něco odepřete a dopřejte to jiným. Nemusíte na sebe být přísní každý den, pro začátek bude bohatě stačit, když zkusíte držet „páteční oběť“. Ta může mít různé formy, ale to, co je díky tomu ušetřeno, by mělo posloužit lidem v nouzi.

Usmívejte se a buďte k ostatním laskaví. Děkujte, říkejte ostatním, že je máte rádi. Poslouchejte druhé a povzbuďte je. Pomozte někomu, aby si mohl odpočinout. Zejména pod tlakem tíživých zpráv je důležité zachovat klid a šířit kolem sebe dobrou náladu. Úsměv je to nejmenší, co můžete pro klid svých blízkých udělat.

Nemlčte ze strachu. Nebojte se pojmenovat zlo a bránit dobro. Hovořte o dobrých skutcích se svými blízkými a rodinou.

Pro víc informací kontaktujte: Monika Klimentová, tiskové středisko ČBK, tel.: +420 220 181 431, mobil: +420 731 625 984, e-mail: klimentova@cirkev.cz