Přinášíme zamyšlení biskupa Václava Malého ke Světovému dni prarodičů a seniorů, který na 25. července ustanovil papež František. Ve svém textu se pražský pomocný biskup a předseda Rady Iustitia et Pax při ČBK vrací i k nedávnému svátku sv. Marie Magdalény.
Foto: Jakub Šerých, Člověk a Víra
Papež František vyhlásil 25. červenec za Světový den prarodičů a seniorů. Ani o prázdninách a dovolených bychom neměli zapomínat na ty, kdo kvůli svému stáří a různým neduhům tráví své dny o samotě. Potěší sebemenší znamení, že nejsou zapomenuti – poslat pozdrav, zavolat.
Dát vědět, že o nich víme.
Senioři tvoří ve velké části našich farností většinu pravidelných účastníků bohoslužeb. Mnoho z nich má sepjaté ruce i mimo čas různých duchovních aktivit farnosti a do svých modliteb vkládají potřeby kněze, farního společenství i veřejných záležitostí. Jsou nositeli kontinuity života místního společenství, které má svou historii a prošlo časy různých výzev a šancí. Jsou znamením, že lze navazovat nebo rozvíjet to, co obstálo či pominout to, co se ukázalo duchovně neplodným. Jsou živou pamětí, kterou není dobré opomíjet. Je jisté, že není možno pouze opakovat tradiční zvyky a způsob zbožnosti minulých generací. Církev je putující Boží lid, který rozvíjí osvědčené a hledá nové podoby účinného svědectví o evangeliu. Prospěšnou službou seniorů je chránit kořeny víry i nosné tradice a podle možností předávat víru mladším. Žádné přihlížení, co se děje kolem. Jsou vítáni do středu života daného společenství. Proto péče o ně a živý kontakt s nimi patří k základům dobrého pastoračního působení. Buďme vděční za každého seniora s otevřeným srdcem, i když mu třeba ubývají síly.
V červenci si připomínáme sv. Marii Magdalénu, která byla vyrušena ze svého smutku andělovou zvěstí a posléze i samotným Ježíšem, že kříž není poslední skutečností poslání Božího Syna. Přijala neočekávané, co bořilo její dosavadní zkušenosti. Přijala pověření živým Pánem, aby tuto radostnou novinu sdělila Ježíšovým učedníkům. Papež František často opakuje: „nechme se Bohem překvapit“. I během dovolených, kdy toužíme po odpočinku i pěkných zážitcích, buďme pozorní, kde nás Bůh jemně překvapí v druhých lidech nebo v neplánovaných situacích. To přeji sobě i všem spolubratřím a všem lidem dobré vůle, kteří přispívají k autentickému svědectví víry v našich farních, řeholních i dalších spontánních společenstvích.
Václav Malý, biskup
Zdroj: Arcibiskupství pražské