Sjednocoval církve i lidi

V čele olomoucké arcidiecéze stál jen něco málo přes dva roky, do paměti věřících se ale stihl zapsat už dávno předtím a mnoha různými způsoby. Také proto si letošní trojí výročí Antonína Cyrila Stojana připomínají lidé na mnoha místech.

^{Obnova Svatého Hostýna završená korunovací Panny Marie v roce 1912 a oživení cyrilometodějské tradice s přirozeným centrem na Velehradě: tak se A. C. Stojan nejvíce zapsal do paměti věřících. Kresba z archivu Arcibiskupství olomouckého}

Například v Beňově, vesničce nedaleko Přerova, kde přišel 22. května 1851 na svět. Obec zde ve farní budově už téměř třicet let provozuje malé muzeum věnované Stojanovi a letos se hodlá pustit do jeho zásadní rekonstrukce. „Potom by dům sloužil nejen jako připomínka našeho nejslavnějšího rodáka, ale také k pořádání mnoha akcí. Chceme, aby Stojanovo muzeum pořád žilo,“ říká beňovský starosta Ivo Pitner.

Olomoucké arcibiskupství, do jehož čela byl Stojan jmenován 11. ledna 1921 (a biskupské svěcení pak přijal 3. dubna téhož roku), už v rámci oslav vydalo čtení pro májové pobožnosti a připravuje například výstavu, která má Stojana představit coby vlastence, duchovního pastýře nebo iniciátora ekumenických snah. „Můžeme v něm ale vidět také patrona hasičů, ke kterým se hlásil a osobně se účastnil zásahů, patrona pošty, na kterou denně nosil i stovku dopisů, nebo patrona železnice, která mu umožňovala být stále v pohybu,“ doplňuje hlavní organizátor oslav Josef Kořenek.

Na Velehradě, o jehož povznesení Stojan celý život usiloval a kam také od roku 1907 zval zástupce východních a západních církví k unionistickým sjezdům, si oslavence budou připomínat hned ve dvou budovách, které nesou jeho jméno: v poutním a exercičním domě, a také v gymnáziu. Výstavu o něm si pak lidé mohou prohlédnout přímo u jeho sarkofágu, v Královské kapli baziliky.

Ve stopách sv. Cyrila a Metoděje

„Stojan neodpočívá na Velehradě jen tak náhodou. Místo jeho posledního odpočinku se nám stává symbolem celého jeho života a také snahy o navázání na dílo sv. Cyrila a Metoděje a jeho rozvoj na počátku 20. století. Založení Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje i zahájení tradice unionistických kongresů jsou důkazem Stojanova horlivého úsilí o sjednocení církví i sjednocování lidí – katolíků i nekatolíků, věřících i nevěřících,“ upozorňuje biskupský delegát olomoucké arcidiecéze pro svatořečení P. Jiří Zámečník.

A na svého „patrona“ nezapomene ani Charita, pro kterou je Stojan nejen zakladatelem, ale především příkladem. „Je známo mnoho svědectví, jak ‚tatíček Stojan‘ pomáhal v konkrétních případech potřebným. Z pohledu Charity byl tedy především terénním pracovníkem v první linii a pomáhal nejen přímou pomocí, ale díky svému postavení a funkcím také intervencí u příslušných úřadů,“ zdůrazňuje prezident ostravsko-opavské diecézní Charity P. Jan Larisch.

Je ještě celá řada dalších oblastí, do nichž se Stojan za svého života stihl zapsat. Není tedy divu, že zakrátko po jeho smrti 29. září 1923 začaly přípravy na jeho svatořečení. Zatím poslední slovo pronesl v beatifikačním procesu před pěti lety papež František, když schválil dekret o hrdinských ctnostech arcibiskupa Stojana. „Je to potvrzení, že s úsilím o Stojanovo blahořečení jsme na správné cestě,“ dodává k tomu současný Stojanův nástupce, arcibiskup Jan Graubner, a pokračuje: „Nejvíce zapotřebí jsou nyní modlitby jako výraz lásky k nemocným, jimž chceme vyprosit uzdravení, i jako projev víry, která věří v Boží uzdravující moc a Stojanovu přímluvu.“

Jiří Gračka

_{Zdroj: www.katyd.cz}