Robert Schuman, jeden ze zakladatelů EU, blíže ke svatosti

Roberta Schumana, jednoho z otců zakladatelů Evropské unie, čeká podle prefekta Kongregace pro blahořečení a svatořečení kardinála Semerara první krok na cestě ke svatosti. Papež František by mu měl již letos v červnu udělit přídomek 'ctihodný', což je úvodní stupeň kanonizačního procesu.

Prefekt vatikánské Kongregace pro blahořečení a svatořečení kardinál Marcello Semeraro potvrdil, že by papež František mohl uznat „hrdinské ctnosti“ Roberta Schumana již letos v červnu, což by znamenalo ukončení prvního stupně kanonizačního procesu. 

Klíčovým krokem k dalšímu stupni, tedy blahořečení, je uznání, že vedl svatý život, i když je nutné prokázat alespoň jeden zázrak. Ke svatořečení pak musí Vatikán potvrdit existenci ještě jednoho zázraku.

Schuman byl křesťanským demokratem a francouzským ministrem zahraničí. V roce 1950, pět let po skončení 2. světové války, představil návrhy na hospodářskou unii mezi bývalými nepřáteli: Francií a západním Německem, což se stalo základem pro dnešní Evropskou unii.

Podnět k blahořečení tohoto politika podalo biskupství ve východo-francouzských Métách (Metz), kde Schuman v roce 1963 zemřel. Návrh na blahoření politika může být překvapivý, ale P. Bernard Ardura, který se ve Vatikánu zabývá podněty k blahořečení několika francouzských osobností, tento podnět schválil.

„Schuman zasvětil svůj život službě obecnému dobru, hledání míru a usmíření s Německem za účelem vytvoření společenství evropských států,“ řekl Ardura agentuře AFP. „Schumanovo dílo spočívalo v ukončení ďábelského kruhu války, ponížení poražených, touhy po odvetě a po dalších válkách,“ což začalo již v roce 1870, kdy  Prusové porazili Francii. „Byla to práce křesťana, která slouží jako příklad,“ i když se podle něj Schuman ke své víře veřejně příliš nevyjadřoval a ani ji nedemonstroval „byl diskrétní také ohledně svého osobního života,“ dodal Ardura.

Vatikán evropskou integraci od počátku podporoval, jeho představitelé však opakovaně kritizovali její sekularismus. Papež Benedikt XVI. na své první audienci na náměstí svatého Petra v roce 2005 zdůraznil evropské křesťanské kořeny.

Zařazení politiků mezi osobnosti, které uctívá katolická církev, je v posledních desetiletích spíše vzácné. Mezi blahořečenými a svatými v uplynulých stoletích je však celá řada členů panovnických a šlechtických rodů, kteří vykonávali také politické funkce. Například v roce 2004 byl blahořečen poslední rakousko-uherský císař Karel I.

_{Zdroj: AFP, ČTK}