František je prvním papežem, který dnes v poledne za zvuků Ódy na radost ze závěrečné věty Beethovenovy Deváté symfonie vstoupil na půdu Irácké republiky, jediné země v blízkovýchodním regionu, která dosud nezažila papežskou návštěvu, vzhledem k tomu, že cesta Jana Pavla II., plánovaná v jubilejním roce 2000, se nikdy neuskutečnila.
Foto: Vatican Media
Kolem poledne přistál Svatý otec na bagdádském mezinárodním letišti, kde byl přivítán skupinou náboženských a politických autorit, jakož i iráckými občany a dvěma dětmi, které papeži předaly květiny. Uvítací delegaci tvořil mimo jiné apoštolský nuncius v Iráku, arc. Mitja Leskovar, představitelé místních diecézí a archieparchií, irácký prezident a jeho žena a předseda vlády, Mustafa Al-Kadhimi, se kterým papež následně krátce hovořil v letištním VIP salónku. Schůzka se obešla bez veřejných projevů a také změna hudebního doprovodu, ve kterém se projevila etnická pestrost země, dotvářela její neformální atmosféru.
O přibližně dvě hodiny později se papež František přesunul do prezidentského paláce, kde byl oficiálně přivítán v rámci uvítacího ceremoniálu a kde se soukromě setkal s hlavou státu – iráckým prezidentem Barhamem Sálihem – a jeho rodinou. Svatý otec zde následně pronesl svůj první projev ke zhruba sto padesáti zástupcům státu, občanské společnosti a diplomatického sboru. Ve své řeči se věnoval především tématu současné pandemické situace, ukončení extrémismu, irácké církvi a významu bratrského soužití a solidarity.
„Dlouhověká přítomnost křesťanů v této zemi a jejich přispění k životu národa představuje bohaté dědictví, které si přejí nadále všem nabízet,“ řekl. „Jejich účast na veřejném životě, jakožto občanů s úplnými právy, svobodami a povinnostmi, bude svědčit o tom, že zdravý pluralismus náboženských vyznání, etnik a kultur může přispět k prosperitě a harmonii národa.“
Z prezidentského paláce se papež odebral do jednoho z největších bagdádských kostelů – syrsko-katolické katedrály Panny Marie, Matky spásy, kde se uskutečnilo setkání s devatenácti iráckými biskupy a zhruba osmi desítkami zástupců iráckých kněží, řeholníků a řeholnic, seminaristů a katechetů.
Iráčtí katoličtí biskupové se nesdružují do biskupské konference, nýbrž utvářejí shromáždění čtyř různých východních ritů a latinského obřadu. V současné době této instituci předsedá kard. Louis Raphaël Sako, patriarcha chaldejské církve, která je v zemi nejpočetnější. U vchodu do katedrály papeže nicméně přivítal syrsko-katolický patriarcha Ignác Júsif III. Júnan.
Katedrála Panny Marie, Matky spásy, byla v minulosti dějištěm dvou atentátů, pročež má pro iráckou křesťanskou komunitu velký význam. V roce 2010 tu bylo zabito 48 věřících včetně žen a dětí. Dva kněží, kteří při útoku zemřeli, jsou pochováni v kryptě katedrály a dalších padesát obětí (křesťanů i muslimů) připomíná mramorový památník. Katedrála po útoku prošla obnovou a před devíti lety (2012) byla opětovně vysvěcena.
V této katedrále, „posvěcené krví našich bratří a sester, kteří zde zaplatili nejvyšší cenu své věrnosti Pánu a Jeho církvi“, pronesl Svatý otec promluvu, ve které opět zdůraznil význam zasévání semen smíření a bratrského soužití, které může vést ke znovuzrození naděje pro každého. Poděkoval všem shromážděným za jejich snahy být tvůrci pokoje, v rámci svých komunit i s věřícími jiných náboženských tradicí. Zdůraznil, že někdy „může vzniknout neporozumění a můžeme zažít určité napětí': Toto jsou ty uzly, které nám brání v utkání bratrství.“ A dále pokračoval: „Jsou to uzly, které si neseme uvnitř sebe; konec konců, my všichni jsme hříšníci. A přesto tyto uzly mohou být rozvázány milostí, větší láskou. Mohou být povoleny lékem odpuštění a bratrským dialogem, vzájemným trpělivým nesením našich břemen a vzájemným povzbuzováním se v okamžicích zkoušek a těžkostí.“
Své spolubratry biskupy dále vyzval, aby byli zvlášť nablízku svým kněžím. „Ať vás vidí nejen jako správce nebo manažery, ale jako skutečné otce, pečující o jejich dobro, připravené nabídnout jim podporu a povzbuzení s otevřeným srdcem,“ řekl.
Setkání skončilo přibližně v 18.00 hodin (16.00 našeho času) předáním darů, společnou modlitbou a papežským požehnáním. Jednalo se o poslední bod dnešního programu irácké apoštolské cesty Svatého otce, který se následně odebral do budovy nunciatury, kde stráví noc.
Zdroj: Vatican News