Papež František: Postní doba je cestou návratu k Bohu

Papež František dnes dopoledne vedl obřady Popeleční středy, které se kvůli pandemii konaly za omezené účasti věřících u oltáře Katedry ve Svatopetrské bazilice, a nikoli v bazilice sv. Sabiny na římském Aventinu, jak tomu tradičně bylo v předchozích letech. Při homilii vyzval papež křesťany, aby prožili postní dobu jako cestu návratu k Otci, Synu a Duchu Svatému.

Po svěcení popela pronesl papež formuli uvedenou v římském misálu: „Pomni, že prach jsi a v prach se obrátíš“ a označil popelem koncelebrující kardinály poté, co jej sám obdržel od kardinála Comastriho, arcikněze baziliky sv. Petra. Několik řeholníků nechalo pak mlčky spočinout popel na hlavách shromážděných věřících. 

Ve své homilii se Svatý otec zamýšlel nad postem jako cestě zpět k Bohu, a jako o příležitosti k prohloubení naší lásky k našim bratrům a sestrám. Jak řekl papež František, Bůh se odvolává na naše srdce a celou naši bytost a zve nás k Němu. „Je to čas k prověření stezek, jimiž se ubíráme, abychom našli tu, která nás dovede zpět domů, abychom opětovně odkryli onu zásadní vazbu k Bohu, na níž vše závisí.“

Od otroctví po svobodu

Vyzval křesťany, aby vyhodnotili, jakým směrem se ubírá náš život a jak vytrvale kráčíme po naší cestě k Bohu. „Cesta postní dobou je exodus, je to exodus z otroctví do svobody.“ Na této cestě se budeme cítit v pokušení k návratu ke svým starým zvykům. Ale podle papeže směr naší cesty můžeme znovu objevit tím, že se podíváme na Boží slovo a to bez ohledu na to, kolikrát klopýtneme. „Na nohy nás staví Otcovo odpuštění: prvním krokem na naší cestě zpět je Boží odpuštění, zpověď“ řekl papež František.
Dále papež připomněl, že se musíme vrátit k Ježíši. Stejně jako malomocný, který se vrátil, aby mu poděkoval, i nám „prospěje Ježíšovo uzdravení. Je zapotřebí mu ukázat své rány a vyslovit: „Ježíši, jsem zde před tebou, se svým hříchem a ubohostí. Ty jsi lékař, můžeš mne vysvobodit. Uzdrav mé srdce, uzdrav mne z malomocenství“.“ 
Boží slovo žádá, abychom se vrátili k Otci a Ježíši. A jsme také vyzváni, abychom se vrátili k Duchu Svatému. Popel, který je dnes sypaný na naše hlavy, nám připomíná, že jsme prach. „Avšak do tohoto našeho prachu Bůh vdechl svého Ducha života.“

Sestup v lásce do vlastního nitra

Na závěr své homilie nám papež František připomněl, že půst je ten správný čas na cestu k Bohu i k našim bratrům a sestrám. „Postní doba je pokorné sestupování do vlastního nitra a k druhým. Znamená to pochopit, že spása není výstup za slávou, nýbrž pokoření z lásky do naprosté nepatrnosti.“
Bez ohledu na to, jak často klopýtáme, můžeme se vždy obrátit ke Kristovu kříži a rozjímat nad Jeho ranami o našich vlastních nedostatcích a prázdnotě.
„Abychom na této cestě neztratili směr, postavme se před Ježíšův kříž, který je Božím mlčenlivým stolcem. Hleďme denně na jeho rány, rány, které si odnesl do nebe a každodenně je ukazuje Otci ve své přímluvné modlitbě. Hleďme denně na jeho rány. V oněch otvorech rozpoznáváme naši prázdnotu a provinění, zranění hříchem, údery, které nám ublížily. Jeho rány jsou pro nás otevřeny a jeho ranami jsme byli uzdraveni (srov. 1 Petr 2,25; Iz 53,5). Polibme je a pochopíme, že právě tam, v nejbolestnějších trhlinách našeho života, nás Bůh očekává ve svém nekonečném milosrdenství. Právě tam, kde jsme nejvíce zranitelní a nejvíce se stydíme, nám Bůh vyšel naproti. A nyní, poté, co nám vyšel vstříc, nás zve, abychom se k Němu vrátili a znovu se těšili z toho, že nás miluje.“

_{Zdroj: Vatican News}