Téměř 100 budov v ČR se rámci Červené středy rozsvítilo na červeno

Ve středu, 25. listopadu 2020, si Česká republika připomněla pronásledované pro víru na celém světě v rámci mezinárodní iniciativy Červená středa. Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle Papežské organizace Církev v nouzi každodenní pronásledování. Kromě ČR se včera budovy rozsvítily načerveno i ve Velké Británii, Kanadě nebo na Slovensku.

^{Foto: Lucie Horníková, Člověk a Víra}
 
„Červenou středu v České republice organizovala Česká biskupská konference společně s Ekumenickou radou církví v ČR a Federací židovských obcí v ČR. Jsme rádi, že se nám daří tuto akci spolupořádat již třetí rok. Svoboda vyznání je sice základní lidské právo, ale zdaleka není samozřejmostí. Jsme vděční, že akci podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí a finančně i Ministerstvo kultury,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.
 
V Praze se v rámci Červené středy načerveno nasvítilo asi 20 budov např. Petřínská rozhledna, Rudolfinum, Poslanecká sněmovna, Černínský palác nebo Maďarská ambasáda. Kromě toho se v Karolinu konala online konference Pronásledování pro víru ve světě – Fakta a svědectví, kterou s ČBK, ERC a FŽO spolupořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku. Konference se zúčastnil také ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který zůstal i na debatu v prvním panelu.
 
Dalších panelů se mimo jiné účastnili
- Pavel Svoboda, odborník na evropské právo, Univerzita Karlova, předseda správní rady IKDP
- Ján Figeľ, bývalý zmocněnec pro svobodu vyznání při EU a bývalý komisař pro výchovu a vzdělávání Evropské komise
- Avi-Nehama Tawil, rabín a ředitel European Jewish Community Centre (Brusel)
- Benedict Rogers, Christian Solidarity Worldwide (Londýn)
- Marcela Szymanski, Aid to the Church in Need
- Yohanna Petros Mouche, arcibiskup z Mosulu
- několik z bezpečnostních důvodů nejmenovaných očitých svědků činů hraničících s genocidou, pronásledování pro víru na Blízkém i Dálném Východě i v Africe (zástupce jezídů, etnicko-náboženské komunity na pokraji své existence; zástupce Aliance minorit v Pákistánu; …)
 
Po konferenci se konala online židovsko-křesťanská modlitba přenášená z Velké auly Karolina. Po ní následoval průvod účastníků konference a dalších cca. 40 osob, který vedl kolem červeně nasvícených budov: Karolina, kostela sv. Havla, kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a Staronové synagogy.
 
Červená středa se konala také v dalších obcích a městech po celé České republice. Připojilo se téměř 100 organizací a červeně nasvícených budov, modliteben, kostelů nebo synagog. V Brně se červeně rozsvítilo Mahenovo divadlo, v Liberci to byla Nová synagoga, dále například katedrála sv. Václava v Olomouci, kostel Evangelické církve metodistické v Plzni, bazilika sv. Prokopa v Třebíči nebo Vodárenská věž v Týništi nad Orlicí.

Oběti pronásledování pro víru ve třetích zemích si v rámci mezinárodní iniciativy Červená středa připomnělo ještě více států než v předchozích letech. Během letošní Červené středy se rozsvítil načerveno například Bratislavský hrad, Alžbětin most (Erzsébet híd) v Budapešti nebo socha Krista Spasitele v Rio de Janeiro.

Některé státy si Červenou středu připomínají několik dní. V těchto dnech svítí načerveno například rakouský parlament ve Vídni, několik katedrál v Montrealu a Torontu v Kanadě, nebo katedrály a kostely v některých městech v Austrálii a Velké Británii. Do Červené středy se letos dále zapojilo Německo, Filipíny, Nizozemsko, Irsko, Španělsko či Švýcarsko.