Papež František: Modlitba je kyslík života

Papež František během pravidelné středeční audience, opět vysílané z knihovny Apoštolského paláce, pokračoval v cyklu katechezí o modlitbě se zaměřením na vytrvalost v modlitbě.

Čtrnáctá část cyklu o modlitbě byla uvedena čtením z Lukášova evangelia (Lk 11,9-13) o vytrvalosti v modlitbě: »Proste a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte a otevře se vám.« 

Podobenství o vytrvalé modlitbě

Papež na úvod poznamenal, že Katechismus katolické církve připomíná tři podobenství z Lukášova evangelia, která zvláště zdůrazňují charakteristiku Ježíšovy modlitby.
V podobenství o neočekávaném hostu, který přijde uprostřed noci, se dozvídáme, že modlitba musí být houževnatá. „Náš Otec dobře ví, co potřebujeme; neodbytnost nemá za cíl jej informovat nebo přesvědčit, nýbrž živit v nás touhu a očekávání.“
Podobenství o nespravedlivém soudci nám pomáhá pochopit, „že víra není nějaký momentální impuls, nýbrž odvaha dovolávat se Boha, ba „diskutovat“ s Ním a nerezignovat před zlem a nespravedlností.“
A v podobenství o farizejovi a celníkovi Ježíš ukazuje, že „Bůh však nevyslyší modlitbu toho prvního, tedy pyšných, nýbrž modlitbu pokorných.“ Papež František dodává: „Není pravé modlitby bez pokorného ducha.“

Vždy se musíme modlit

„Učení evangelia je jasné,“ říká papež František. „Je třeba se modlit ustavičně, i když se všechno jeví jako marné, zdá se, že Bůh je hluchý a němý a že jde o ztrátu času. I když je nebe potemnělé, křesťan se nepřestává modlit.“ I když je obtížné se modlit, i když se zdá, že Bůh neposlouchá, je nutné vytrvat v modlitbě.
„V těchto nocích víry není nikdy sám ten, kdo se modlí,“ říká Svatý otec. Ježíš je vždy přítomen s těmi, kdo se modlí a zahrnuje je do své modlitby, „abychom se mohli modlit v Něm a skrze Něho. A to je dílo Ducha svatého.“ Papež František říká, že toto spojení s Ježíšovou modlitbou „dává lidské modlitbě křídla, která toužila mít vždycky.“

Křesťan, který se modlí, se nebojí ničeho

Svatý otec připomněl slova 91. žalmu, žalmu důvěry. „V Kristu se tato nádherná modlitba naplňuje, v Něm nachází plnost svojí pravdy.“ Papež varoval, že bez Krista by našim modlitbám „hrozilo, že budou redukovány na lidské snahy... On však vzal na Sebe každé zvolání, každý vzdech, každý jásot, každou úpěnlivou prosbu... každou lidskou modlitbu.“

„Kristus je pro nás vším, také v našem životě modlitby.“ Papež na závěr citoval svatého Augustina citací, kterou najdeme také v katechismu: Ježíš „se za nás modlí jako náš kněz, modlí se v nás jako naše hlava; my se modlíme k němu jako k svému Bohu. Poznávejme tedy naše hlasy v něm i jeho hlas v nás“ (KKC, 2616).

Svatý otec uzavřel svou promluvu slovy:  „Proto se křesťan, který se modlí, ničeho neobává, svěřuje se Duchu svatému, který nám byl darován, prosí v nás a vzbuzuje modlitbu. Kéž nás Duch svatý, Mistr modlitby, vede a učí modlitbě.“

Celé znění papežovy katechteze maleznete zde. 

Po shrnutí katecheze v sedmi jazycích papež v samotném závěru dnešního přímého přenosu zmínil včerejší vydání dokumentace státního sekretariátu k případu bývalého kardinála McCarricka.

„Včera byla publikována Zpráva o bolestném případu bývalého kardinála Theodora McCarricka. Chtěl bych říci, že jsem nablízku obětem každého zneužívání a že církev nadále usiluje o vykořenění tohoto zla.“

Po delším ztišení pozdravil papež František věřící sledující přenos zmínkou o dnešní liturgické památce sv. Martina:

„Tento velký pastýř starověké církve se vyznačoval evangelní láskou vůči chudým a marginalizovaným. Kéž jeho příklad učí každého být odvážnější ve víře a stědřejší v lásce. Na konec jako obvykle moje mysl zalétá ke starým, mladým a nemocným lidem a k novomanželům. Duch svatý ať osvěcuje vaši mysl a podpírá vás zejména ve chvílích těžkostí.“

Po společné modlitbě Otče náš udělil Petrův nástupce apoštolské požehnání.