Role nemocničního kaplana v době pandemie

Druhá vlna pandemie zasáhla i nemocniční kaplany. O tom, co aktuálně prožívá ve službě nemocničního kaplana, se podělil koordinátor nemocničních kaplanů ostravsko-opavské diecéze P. Václav Tomiczek.

^{Ilustrační foto: Gabriela Novaková / Člověk a Víra}

Starost a péče o nemocné je jedním z klíčových poslání církve, prostřednictvím kterého vydává svědectví o nekonečné Boží lásce všem lidem. Současná situace v mnoha nemocnicích díky velkému navýšení počtu pacientů a nákazy zdravotníků je vážná až nepřehledná. To, že se občas nemocniční kaplan či duchovní na některé oddělení nedostane, neznamená v žádném případě „házení klacků pod nohy“.

„V této extrémní době se úročí dlouhodobá systematická práce nemocničních kaplanů, kteří mají stabilní místo dané pracovní tabulkou, ale i díky osobním vztahům a neformálním přístupem, který si u svých kolegů zdravotníků doposud vybudovali. Takový „etablovaný“ nemocniční kaplan se pak i v současné druhé vlně pandemie Covid – 19 nemá větší problém do zdravotních zařízení dostat. Musíme si ovšem přiznat, že v městech či oblastech, kde tamní kněží službu nemocným neviděli dříve jako prioritu, se mohou nyní vyskytnout určitá zklamání,' říká otec Václav Tomiczek.

„Také je dobré si uvědomit, že v nemocnici funguje vše tzv. „padákovým“ systémem - co není nařízeno managementem, včetně působení naší služby, to si na službu konající sestře (lékaři) „nevymůžeme“. Přetížený zdravotník, který právě skončil další „dvanáctku“ asi nebude oplývat vlídností či sršet úsměvy,' dodává P. Tomiczek. 

A co se tedy u ve Fakultní nemocnici Ostrava) osvědčilo? Velice pomáhá duchovní péči o nemocné v mimořádných situacích prodiskutovat s managementem nemocnice. Díky tomu došlo k vydání metodického pokynu k duchovní službě nemocným, na základě kterého se nemocniční kaplan dostane na všechna běžná oddělení, včetně těch „covidových“ (zde jen v případě udílení svátosti pomazání nemocných). Je k tomu bezpodmínečně nutná vstřícnost nemocničního kaplana a jeho spolupráce a respekt ke všem kolegům zdravotníkům. Ten se mimo jiné projevuje i důsledným nošením ochranných pomůcek. Nemocniční kaplan, který je zaměstnancem zdravotnického zařízení, má zároveň k dispozici i zdravotnický oděv. Externí kněží, kteří přicházejí do nemocnice s cílem udílení svátostí, jej zpravidla nemají. Proto je dobré v takových případech zprostředkovat tuto službu s nemocničním kaplanem daného nemocničního zařízení (jejich aktuální seznam najdete na webu www.dspn.cz).

Jak bylo uvedeno výše, duchovní služba nemocným na „covidových“ odděleních spočívá zejména v udělování svátosti oltářní a svátosti pomazání nemocných. V takových případech není možné striktně lpět na liturgických předpisech, jelikož spása duší by měla mít před dodržováním liturgických předpisů přednost. V případě užití posvátného oleje se osvědčilo jej namočit na vatovou tyčinku, která pak po udělení svátosti pomazání nemocných byla uložena do toxického odpadu, který se později spálí v ohni. Podobně aby nedošlo  k přenosu koronavirové infekce cestou tzv. korporálu, je vhodné místo něj vytvořit jednorázovou papírovou obálku, a tuto po udělení svátosti oltářní opět uložit mezi toxický odpad. A nakonec liturgické texty, které jsou s udílením svátosti pomazání nemocných spojené, je dobré si jednorázově vytisknout a tyto opět po jejich užití zlikvidovat spolu s toxickým odpadem. (Texty jsou také dostupné na webu www.dspn.cz.)

P. Václav Tomiczek neslouží jen ve fakultní nemocnici, ale i ve své farnosti. Také tam vnímá jako naléhavou službu věřícím, kteří jsou Covid+ nebo v karanténě, ale velmi stojí o setkání s eucharistickým Ježíšem. V takových případech mohou opět výborně posloužit již výše zmíněné jednorázové obálky či možnost mimořádných pověření laiků k podání Eucharistie. Služba nemocným a potřebným i v těchto dnech může být sice náročná, ale velmi kreativní a krásná. Je vyjádřením samé podstaty naší víry, kterou je „la charité“ – Láska.

 
_{Autor článku: František Zakopal, národní koordinátor duchovní péče ve zdravotnictví}