Připomínka 400 let od bitvy na Bílé hoře

V souvislosti s výročím 400 let od bitvy na Bílé hoře se chystá řada akcí. ČBK, ERC a Opatství Venio, klášter benediktinek na Bílé hoře dnes představily program, který by měl připomenout tuto událost z historie českých dějin.

Na 15. a 16. srpna sestry benediktinky plánují poutní slavnost s prohlídkami kláštera, přednáškami, koncertem barokní hudby i modlitbami. Od září do listopadu se ve spolupráci s Národním archivem otevře v poutním areálu výstava k výročí bitvy na Bílé hoře. Organizátoři slibují ukázat i dokumenty nalezené při opravách kostela. Texty a ilustrace na výstavě mají přiblížit příběh bitvy a proměny jejího vnímání v českých i evropských dějinách. Zvláštní pozornost bude patřit poutnímu areálu.

Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví připravily v součinnosti s MČ Praha 6 a s opatstvím Venio program, který představuje oficiální linii připomínky bělohorské bitvy. Jednotící linií této připomínky je přiznat, že naše společné dějiny jsou obtížné a znamenaly v minulosti rozdělení a vzájemná zranění, zároveň ale vyjádřit naději, že tato minulá rozdělení nemusí negativně ovlivňovat naše soužití v současnosti a ekumenickou spolupráci.

Součástí připomínky výročí Bílé hory je dlouhodobější aktivita České biskupské konference a Ekumenické rady církví, které společně vytvořily odbornou komisi ke studiu konfesních dějin 17. století a souvisejících témat. Tato skupina publikuje pravidelně pracovní listy pro farnosti, školy a širokou veřejnost a pořádá odborná kolokvia. Letošní kolokvium proběhne ve středu 14. října v prostorách ústředí ČCE v Jungmannově ulici a jeho tématem bude Role Bílé hory při utváření české národní a konfesní identity.

Hlavním bodem společné připomínky ERC a ČBK budou ekumenické nešpory na Bílé hoře přímo v den výročí, tedy v neděli 8. listopadu od 15.00 hodin. Tyto nešpory budou obsahovat i kajícnou modlitbu, v které budou představitelé církví vyznávat minulá zranění a prosit Boha nejen za odpuštění, ale i za naději pro společnou cestu do budoucna.

Na ekumenické nešpory následně naváže odhalení Kříže smíření v Aleji exulantů. Smírčí kříže patří do české duchovní tradice a bývaly vztyčovány na místech, kde se událo něco neblahého. Moderní podoba tohoto kříže, jejímž autorem je německý benediktýn br. Abraham Fischer, odkazuje na hlubší duchovní význam smíření, které není jen lidským úsilím, ale i Božím dílem.

Kříž je trojitý – sestává se ze dvou ocelových křížů a jednoho titanového. Dvě zrezlé ocelové části jako by představovaly dvě znesvářené strany konfliktu, rez jako by ukazovala na tento vezdejší hříšný a konflikty naplněný svět. Modrá, titanová část, třetí kříž, který nepodléhá vlivům prostředí, jako by poukazoval k nebesům a k tomu, že skutečného smíru můžeme dosáhnout především tehdy, když si uvědomíme, že nás spojuje to, co leží mimo tento svět.

Kříž smíření má zároveň, je-li položen na zemi, podobu zátarasu, který brání v cestě. Teprve když je společným úsilím vztyčen a narovnán, stává se křížem – a to dokonce křížem, který je stejně viditelný ze všech stran a ze všech úhlů pohledu. Tento kříž je znamením smíření, v které církve doufají a které dnes, navzdory obtížné minulosti, už z velké části prakticky žijí.

Ve výroční den bitvy na Bílé hoře, v neděli 8. 11. 2020 ve 20 hod. bude v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha uspořádán koncert na připomenutí bitvy, která se stala symbolem rozdělení a náboženské, resp. národnostní intolerance. Koncert bude pořádán s úmyslem podpořit dobrou vůli a tvůrčí iniciativu směrem k smíření a vzájemnému respektu. Koncert se bude konat s podporou Pražského arcibiskupství, které ponese část nákladů a organizačních úkol. Učinkovat bude Filharmonie Hradce Králové spolu s královéhradeckým katedrálním sborem pod vedením dirigenta Josefa Zadiny.