Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
24. 4. 2020, 10.15
Nevládní organizace se od začátku krize potýkají s náporem volajících, kteří se dostali do problémů. V prvních týdnech řešili pracovníci krizových a poradenských linek hlavně dotazy ohledně onemocnění covid-19 a pomáhali s orientací v měnících se zákonech a nařízeních. V posledních týdnech roste počet volajících, kteří mluví o zvyšujícím se psychickém tlaku vyplývajícím z izolace. Zvláště obtížná je situace v rodinách starajících se o nemocné a blízké s handicapem, které nemohou využít odlehčovacích služeb, jež byly před více než měsícem vládními nařízeními uzavřeny.
V uplynulém měsíci se na krizové a poradenské linky nevládních organizací obrátily tisícovky volajících. Na základě dat a výpovědí poskytovatelů sociálních služeb – Charity Česká republika, Diakonie ČCE, NADĚJE, Člověka v tísni a ŽIVOTa 90 – potřebuje část z nich pomoc s orientací v nové situaci či s řešením konkrétního problému, u části se odhalily hlubší problémy, které s nimi sociální pracovníci budou řešit dlouhodobě.
„Počet volání se proti dřívějšku zvýšil téměř desetinásobně. Od poloviny března do půlky dubna jsme měli přes 700 hovorů za měsíc,“ říká koordinátorka helplinky Renata Bořkovcová z Člověka v tísni. Před epidemií koronaviru byli podle ní nejčastějšími volajícími dlužníci, případně jejich blízcí, kteří chtěli řešit exekuce či insolvence. Nově přibyli lidé, kteří jsou bez příjmů úplně nebo jim různé kompenzace nestačí k tomu, aby zaplatili základní potřeby jako nájem či potraviny. „Nejčastějšími novými volajícími jsou živnostníci, starobní a invalidní důchodci, lidé, kteří si brigádně přivydělávají na DPP a DPČ, a samoživitelky,“ upřesňuje Bořkovcová.
„Odhadem je teď více lidí volajících v důsledku epidemie, asi 60 ku 40 procentům těch, kteří měli problémy už před vyhlášením stavu nouze,“ doplňuje Daniel Hůle, vedoucí kariérního a dluhového poradenství Člověka v tísni. Nejčastěji řeší výpadky příjmů a dopady na insolvenci a exekuci a nemožnost splácet úvěry. „Radíme jim, jak komunikovat s insolvenčními správci, exekutory a věřiteli, kdy a jak žádat o odklad exekuce, přerušení insolvenčního řízení či odklad splátek,“ říká Hůle. Živnostníky a lidi s výpadky příjmů se pracovníci snaží zorientovat v kompenzacích ze strany státu, nárocích na sociální dávky a dávky hmotné nouze a podpořit je i psychicky.
„Lidé, kteří volají, jsou často ve stresu, bojí se, že přijdou o práci nebo se dostanou do neřešitelných dluhů. Řešíme i případy, že exekutoři klientům vyhrožují, jsou hrubí a používají různé formy nátlaku,“ říká Renata Bořkovcová s tím, že volající nejvíc oceňují, když dostanou konkrétní radu a mohou si s poradci rozplánovat jednotlivé kroky. „Jednotlivým případům se věnujeme komplexně a často opakovaně s přihlédnutím k jejich životní situaci a ve složitějších případech jim poskytujeme právní služby,“ doplňuje Hůle.
Na helplince Člověka v tísni se střídá celkem 18 poradců. Průměrně trvá telefonát 30 minut. Nejvyšší počet volajících linka zaznamenala 27. března po vystoupení vlády k opatření pro OSVČ. Na helplinku Člověka v tísni 774 392 950 je od počátku krize možné volat od pondělí do pátku od 8 do 18 hodin.
Trojnásobný nárůst počtu hovorů zaznamenala i krizová linka Diakonie, kterou za měsíc využilo přes tisíc volajících. „Osmdesát procent dotazů spadá do oblasti krizové intervence. Lidé řeší strach z nemoci, samotu, otázky budoucnosti nebo existenční obavy,“ říká mluvčí Diakonie Pavel Hanych. „Mnohem častěji se v těchto dnech na linku obracejí také lidé, kteří mají dlouhodobé psychické obtíže, jež současná situace ještě zhoršila. Často jde o to volající uklidnit, pomoci zmírnit někdy až přehnaný strach a vyděšení. Dvacet procent volání pak připadá na praktické dotazy, kdy lidé shánějí konkrétní informace a potřebují poradit,“ upřesňuje Hanych. Mezi volajícími podle něj mírně převažují senioři, kteří tvoří třicet procent všech volajících, ale jinak je věkový průměr rozložen, například u pětiny hovorů jsou žadatelé o pomoc třicátníci. Průměrná délka těchto hovorů je 22 minut.
Provoz krizové linky Diakonie zajišťují odborníci vyškolení v oblasti krizové intervence. Celostátní bezplatná linka pro veřejnost funguje na čísle 800 567 567 každý den včetně víkendů od 9 do 20 hodin. Vedle krizové linky nabízí Diakonie veřejnosti i další formy pomoci, které lze najít na webu jsmesvami.diakonie.cz.
Nové poradenské a krizové linky zřídila v reakci na epidemii i Charita Česká republika, která zabezpečuje celkem pětinu všech sociálních služeb v Česku. „Máme šest krizových linek pro veřejnost, z toho čtyři byly zřízeny nově s ohledem na aktuální situaci,“ říká Simona Juračková z oddělení komunikace Charity Česká republika. Dvě krizové linky, na kterých je možné provést meziroční srovnání, vykazují znatelný nárůst zájmu. Na plzeňské krizové lince se při porovnání s loňskem ukazuje zdvojnásobení počtu hovorů. Blanenská linka důvěry, která funguje nonstop a pro celou republiku, má nárůst o 134 %, konkrétně z 534 na 717 hovorů, což při přepočtu dělá 11 hodin čistého času za den,“ upřesňuje Juračková.
Do Charity nejčastěji volají lidé, kteří nyní již dlouhodobě čekají na schválení příspěvku na péči, matky či otcové samoživitelé a rodiny bez úspor se sníženými příjmy. Specifickou skupinou jsou pak lidé se sníženými úvazky, pracující na DPP, DPČ a sezónní pracovníci, kteří většinou nemají sjednané nemocenské pojištění. „Během března jsme často řešili pracovněprávní vztahy jako nucený výběr dovolené, ošetřovné, převody do jiných závodů bez náhrady zvýšeného cestovného ze strany zaměstnavatele nebo ztrátu zaměstnání,“ dodává Juračková.
Trojnásobný nárůst hovorů oproti loňsku zaznamenala i ukrajinská infolinka, která je jednou ze tří telefonních linek Charity poskytujících informace v cizím jazyce. Některým klientům končí vízum v období nouzového stavu, proto řeší možnosti jeho prodloužení, jiní se naopak dotazují na možnosti návratu do své vlasti.
Kromě těch, co přišli o příjem nebo jeho část či mají jiné zásadní existenční potíže vlivem současné situace, jsou podle odborníků z Charity velmi zatížené i rodiny pečující o blízkou osobu, která je dlouhodobě nemocná, nebo má hendikep. „Nemůžeme jim teď nabídnout využití různých typů stacionářů, center denních služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením či osoby s Alzheimerovou chorobou a dalších denních ambulantních zařízení. Současná situace pro ně představuje nebývalý stres. Naše terénní pečovatelská služba a domácí zdravotní péče dál fungují a pomáhají mnoha z nich nebo odlehčují nemocnicím. Ale navzdory našim apelům na ministerstvo zdravotnictví není dosud vyřešeno testování lidí, kteří jsou z nemocnic propouštěni do domácího ošetřování. Ti se tak stávají velkým rizikem jak pro svou rodinu, tak pro naše ošetřovatelky i zdravotní sestry,“ doplňuje Juračková.
Charitní Linka důvěry funguje nepřetržitě na číslech 516 410 668 a 737 234 078. Kromě krizových linek a kontaktů na poradny Charita zveřejnila i telefonické kontakty na duševní a duchovní pomoc. Všechny jsou k dispozici na webu charita.cz/koronakrize.
Rostoucí tlak na psychiku klientů, zvlášť u seniorů a lidí s handicapem a jejich blízkých, potvrzuje i nevládní organizace NADĚJE. „Snažíme se zůstat v kontaktu s klienty ze služeb, které jsou nyní uzavřené. V domácnostech a bez naší podpory zůstaly rodiny klientů s Alzheimerovou nemocí, kteří nyní nemohou do denních stacionářů, lidé s mentálním handicapem, kteří nemohou docházet do sociálně terapeutických dílen. Jsou už pátý týden zavření doma. Voláme jim a povzbuzujeme je i jejich pečující. Seniory a klienty s handicapem, o které pečujeme u nás, v pobytových službách, propojujeme elektronicky s jejich příbuznými, aby nebyli izolováni, a snažíme se saturovat jejich potřeby, aby u nich nedocházelo k tenzím a sebepoškozování v prostředí nejrůznějších omezení,“ říká mluvčí organizace Hana Šimková.
„Jde o psychicky velice náročné období pro klienty, ale i zaměstnance, kteří se potýkali s nedostatkem ochranných pomůcek, nedostatečnými pokyny od Ministerstva práce a sociálních věcí a nyní se zhoršující se psychikou klientů,“ upřesňuje Šimková. „Vše zabezpečujeme jen díky skutečně mimořádnému nasazení našich pracovníků.“
Nejvíce ohroženou skupinu představují senioři. Nejen zdravotně, ale i psychicky z důvodu izolace. Podle pracovníků sociálních služeb u nich v posledních týdnech narůstá apatie. „Chybí jim kontakt s blízkými. Často volají příbuzní, že jejich senioři těžko zvládají život v domácnosti a chtějí být přijati do domovů. Přijímání nových klientů je zakázané, stoupá počet lidí, kteří tuto službu akutně potřebují. Nouzová situace doléhá také na rodiny pečujících, mají nedostatek pomoci, protože nesmíme přijímat nové klienty,“ vysvětluje Šimková.
Na lince Senior telefonu dobročinné organizace ŽIVOT 90 narostl počet hovorů během koronakrize trojnásobně. „Klienti se ptají na různé otázky ohledně onemocnění covid-19, ptají se, jak zařídit různé záležitosti počínaje nákupem, poštou, léky, ale i jak vybrat, zařídit sociální příspěvky nebo sehnat pobytovou sociální službu,“ říká mluvčí organizace Marek Kuřina. Krize podle něj ukazuje, že se v těchto dnech jako „akčnější“ jeví spíše ženy, které aktivně vyhledávají pomoc nebo shánějí potřebné informace. Jejich volání na linku je poměrově výrazně vyšší než v předchozích měsících, kdy poměr mužů a žen byl spíše vyrovnaný. Klientům ovšem ŽIVOT 90 poskytuje komplexnější péči, než je jenom komunikace na Senior telefonu. Tísňová péče dodává uživatelům (a jejich rodinám) této služby bezpečí a jistotu při každodenním životě díky tísňovému tlačítku, čidlu nepohybu a hlasové komunikaci.
Konzultanti Senior linky ŽIVOTa 90 poskytují nyní během pandemie velmi často podporu a základní stabilizaci při strachu a úzkosti. Covid-19 totiž ještě více umocňuje stávající osamělost nebo duševní tíseň řady seniorů. Prožívání silných emocí je naprosto normální. „Emoce nás totiž chrání při ztrátě jistot našeho běžného života. Strach nám třeba může pomoci při dodržování vládních opatření, osamělost pak ukáže na větší potřebu kontaktu s druhými. Právě nejistota, co s námi bude zítra, za týden nebo půl roku často vyvolává strach nebo úzkost,“ doplňuje Kuřina ze ŽIVOTa 90.
NADĚJE: Hana Šimková, hana.simkova@nadeje.cz, 778 440 323
ČLOVĚK V TÍSNI: Tomáš Urban, tomas.urban@clovekvtisni.cz, 777 787 943
CHARITA ČESKÁ REPUBLIKA: Jan Oulík, jan.oulik@charita.cz, 603 895 984
DIAKONIE ČCE: Pavel Hanych, hanych@diakonie.cz, 608 880 579
ŽIVOT 90: Marek Kuřina, marek.kurina@zivot90.cz, 773 200 071
Zdroj: TZ Charita
Tisk
