Dnes je to 30 let od první návštěvy papeže Jana Pavla II. v Československu

Před 30 lety, 21. dubna 1990, přiletěl papež Jan Pavel II. na svou první návštěvu Československa. Byla to tehdy první cesta papeže od příchodu křesťanství do našich zemí. Mnoho lidí jeho příjezd bralo jako symbol toho, že je komunistická totalita v nenávratnu. Podle některých novinářů se na něj čekalo „tisíc“ let.

_{Foto: Papež na Ruzyni s prezidentem Václavem Havlem a kardinálem Františkem Tomáškem. Zdroj: Facebook/České dějiny}

„Věřící z Čech, Moravy a Slovenska mají v Římě pastýře, který rozumí jejich řeči. Rozumí i jejich mlčení. V době, kdy byla církev této země umlčena, považoval jsem za součást svého poslání být jejími ústy. Nyní je mým hlavním posláním vůči místní církvi to, co Ježíš svěřil Petrovi, posilovat své bratry, “ pozdravil papež Jan Pavel II. před třiceti lety věřící po příletu do Prahy.

Když po převratných událostech v Československu v roce 1989 dostal papež Jan Pavel II. od prezidenta Václava Havla pozvání k návštěvě, uslyšel v něm prý „hlas, který jsme všichni společně již dlouho očekávali“. První návštěva hlavy katolické církve v historii, od které dnes uplynulo 30 let, byla svátkem pro věřící. Papež zavítal do země, v níž byla církev po 40 let jednou z nejperzekvovanějších ve východní Evropě.

Václav Havel pozval Jana Pavla II. do Československa v den svého zvolení 29. prosince 1989. To, že papež přistál v Ruzyni čtyři měsíce od pozvání, byla bezprecedentní záležitost, papežské cesty se plánovaly na dva roky dopředu. Jenže Jan Pavel II. měl smysl pro symboliku a dobře si uvědomoval význam návštěvy střední Evropy, donedávna připoutané k Moskvě. Šlo mu o podporu změn, k nimž docházelo. Československo se chystalo na první svobodné volby a mělo první zkušenosti s nacionalismem – den před papežovým příletem se název státu změnil na Českou a Slovenskou Federativní Republiku.

Návštěvu věřícím Československa Jan Pavel II. sliboval již v roce 1979, kdy pobýval ve svém rodném Polsku. Tehdy to ale nebylo možné. Papež komunistický režim přirovnal k náhrobnímu kamenu, který hermeticky uzavíral přístup k církvi v Čechách i na Slovensku. Až po 11 letech mohl svůj slib splnit a přijet do druhé exkomunistické země východního bloku. Svůj dík chtěl vyjádřit také českému primasi kardinálovi Františku Tomáškovi za jeho činnost v totalitě.

„Vítám Vás, Svatý otče, mezi námi hříšníky,“ tak papeže přivítal Havel, který jeho návštěvu necelý půlrok po sametové revoluci označil za zázrak: „Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku: Člověk, který byl  ještě před šesti měsíci zatýkán jako nepřítel svého státu, vítá dnes jako jeho prezident prvního papeže v dějinách katolické církve, který stanul na půdě, kde tento stát leží.“ Jan Pavel II. nejdříve zamířil na symbolické místo - do chrámu sv. Víta, kde se setkal s církevními představiteli i tělesně postiženými. První den odpoledne pak odsloužil mši svatou na Letenské pláni. Odhaduje se, že se tam sešlo asi půl milionu lidí. „Milovaní bratři a sestry, splnilo se to, po čem jste toužili. A na co jsem se těšil i já. Alespoň na chvíli můžeme být zde pohromadě a společně slavit eucharistii,“ pronesl Jan Pavel II. na Letné.

Následující den se Jan Pavel II. přesunul na Moravu, na jeho mši na Velehradě se sjelo asi 350 tisíc poutníků – byli to nejen Češi a Slováci, ale také Poláci, Rakušané i věřící z dalších zemí. Papež poté sloužil bohoslužbu také na bratislavském letišti Vajnory.

O pět let později, v květnu 1995, se Jan Pavel II. do již samostatného Česka vrátil. Důvodem byla kanonizace dvou světců - Jana Sarkandra a Zdislavy z Lemberka. Při příležitosti výročí tisíce let od smrti svatého Vojtěcha přicestoval Svatý otec v dubnu 1997 na třetí pastorační návštěvu (byl to však již jeho čtvrtý pobyt v Čechách a na Moravě, v roce 1973 se totiž ještě jako krakovský arcibiskup Karol Wojtyla účastnil pohřbu kardinála Štěpána Trochty v Litoměřicích). Vyzval k dialogu státu s církví o způsobu restituce zkonfiskovaného majetku. Kromě Prahy zajel také do Hradce Králové, kde se na mši setkal s katolickou mládeží.

Také Slovensko, druhý ze dvou nástupnických států, Jan Pavel II. několikrát navštívil. V červenci 1995 zde kanonizoval tři košické mučedníky, kteří zahynuli rukama protestantů v 17. století. V září 2003 se vrátil, aby blahoslavil bývalého řecko-katolického biskupa Vasiľa Hopka a řeholní sestru Zdenku Schelingovou. Ačkoli tehdy třiaosmdesátiletý papež nevynechal nic ze svého programu, jeho pobyt byl už poznamenán zhoršujícím se zdravím.

_{Zdroj: TS ČBK a ČTK}